Vliv stravy na organismus - zánět, zhoršené zažívání a podvýživa

Branou do našeho organismu je trávící trakt, který tvoří i první linii obrany. Představuje ho komplex orgánů, tkání a signalizačních receptorů, které pracují v harmonii, aby zajistily zpracování potravy a absorpci živin do krevního oběhu. Tělo tyto živiny potřebuje, aby efektivně pracovalo. Pokud se ale tento proces z nějakého důvodu zpomalí nebo zablokuje, poklesne naše energie a zhorší se to, jak se cítíme. Trávící trakt je také první linií obrany proti nežádoucím mikroorganismům, při jeho zhoršeném stavu se tak zvyšuje riziko infekcí.

Nadměrná konzumace ultrazpracovaného jídla může přispívat ke vzniku propustnosti střeva, potravinových intolerancí například na lepek, mléčné produkty nebo kofein, což může být spojené se zhoršenou funkcí zažívacího traktu. Buňky tvořící stěny zažívacího traktu mohou ve stavu stresu nebo infekce propouštět nestrávené částečky potravy do těla. Když imunitní buňky tyto částečky potravy detekují, spustí imunitní odpověď, jakoby šlo o bakterie nebo cizí škodlivé látky. To vede k symptomům jako je nadýmání, vyrážka nebo bolesti hlavy. Naše tělo má schopnost si pamatovat, což znamená, že pokaždé, když je takové jídlo zkonzumujeme, imunitní systém to rozpozná a reaguje podle toho. Tato schopnost těla si pamatovat je užitečná u různých rizikových látek, ne ale u jídla, protože může vést k tomu, že určité složky vyřadíme, abychom se vyhnuli nepohodlí. Vzniká tak mezera v příjmu živin.

Tělo funguje tak, že pokud se vyskytne nedostatek nějaké látky nebo poškození tkání, nasměřuje příslušné živiny, aby tyto tkáně opravily. Pokud ale tělo takových látek nemá dostatek, tkáně nebudou adekvátně zásobeny, opraveny nebo chráněny, což nakonec může vést ke snížené funkci nebo dokonce poškození. To spolu se stresem, znečištěním, syntetickými aditivy a nežádoucími mikroorganismy může vést ke vzniku zánětlivého prostředí.

Zánět krátkodobý vs chronický

I když si pod slovem zánět představíme pocení, horkost a bolest, a takto opravdu může vypadat akutní zánět spojený se zraněním, zánět může být i z velké části neviditelný a nezjištěný.

Zánět je první fáze imunitní odpovědi, má za cíl neutralizovat cizí nebo infikující činitele prostřednictvím horka a tekutin, následně zahájit hojení. Proto je zánět běžný, existují ale rozdíly v délce trvání zánětlivé reakce. Krátkodobý zánět je prospěšný, zatímco dlouhodobý je spojený s rovněž dlouhodobými zdravotními problémy.

Zde je třeba zdůraznit, že krátkodobý zánět je prospěšný, jde o znak zdravého imunitního systému, který chrání tělo před infekcí a spouští hojení. Když je ale zánět chronický a trvá měsíce až roky, jde o zdravotní problém. Běžnými známkami a symptomy dlouhodobého zánětu je bolest, únava a skleslá nálada, zažívací problémy jako zácpa, průjem, reflux, změny v tělesné hmotnosti a časté infekce. Navíc tělo je v současné době vystavené znečištění, syntetickým aditivům a toxinům. Všechny tyto látky aktivují imunitní systém a generují zánětlivou reakci.

To vytváří ještě vyšší nároky na příjem živin, který pokud správně neprobíhá, takže se zhoršuje imunitní funkce a zánět přetrvává.

Rizikové faktory, které zvyšují možnost dlouhodobého zánětu, jsou tyto:

• Věk – vyšší věk je spojený se zvýšenou aktivitou určitých signálních látek, které podněcují zánět
• Obezita – tuková tkáň může produkovat hormony a vylučovat tak látky vyvolávající zánět. Průzkumy ukazují, že BMI je přímo úměrně spojený se zánětlivostí
• Strava – jídla bohatá na nasycené tuky, trans nasycené tuky nebo rafinované cukry jsou spojená s vyšší hladinou zánětu
• Kouření – kouření je spojené s nižší hladinou látek, které aktivují protizánětlivé procesy
• Stres a nedostatek spánku – fyzický i psychický stres působí prozánětlivě, stres ovlivňuje spánek, což může také působit protizánětlivě

Nemoci spojené s chronickým stresem jsou nejvýznamnější příčinou smrti po celém světě. Světová Zdravotnická Organizace tyto nemoci považuje za největší hrozbu pro lidské zdraví. Důkazem toho je fakt, že tři z pěti lidí na celém světě umírají kvůli nemocem z dlouhodobého zánětu jako je mrtvice, respirační choroby, srdeční choroby a diabetes.

Souvislost mezi podvýživou, stavem trávícího traktu a zánětlivostí

Podvýživa, špatný stav trávení a zánět vytváří začarovaný kruh zhoršeného zdraví. Spojení těchto tří problémových oblastí je základem pro nemoci jako diabetes typu II, nemoci srdce a cév, metabolický syndrom a obezitu.

Podvýživa znamená chybějící živiny pro opravu tkání a potlačení zánětu, zhoršuje se stav zažívacího traktu, což vede k zesílení absence živin a k zesílení zánět. Zánět vede k depresi, k horšímu životnímu stylu, horší stravě, což zhoršuje podvýživu, atd.

Nemoci z dlouhodobého zánětu mají velký dopad na kvalitu života, rodiny, komunity i zdravotní systém. Ischemická choroba srdeční těsně následovaná diabetem a depresí jsou nejčastějšími zdravotními problémy.

Kaskádovitý efekt zdravotních problémů

Přičemž platí, že může nastat kaskáda zdravotních problémů. Například u diabetu typu II je v těle problém se správným zpracováním krevní glukózy. Normálně je vyloučen inzulín v reakci na nárůst cukru po jídle. Při diabetu je ale vyloučení inzulinu opožděné nebo nedostatečné, takže glukóza zůstává zvýšená a to může poškodit tkáně. Glukóza totiž v krvi krystalizuje a může poškodit cévy, nervy (neuropatie), ledviny nebo i oči a způsobit slepotu (diabetická retinopatie). Jeden dlouhodobý zdravotní problém tak vede k rozvoji dalších zdravotních problémů.

Jiný příklad kaskádovitého efektu se může týkat deprese. Ta je pravděpodobně způsobená chronickou zánětlivostí v mozku. Deprese může dále zesílit nevhodný životní styl, vést k útlumu pohybu, vyšší konzumaci jednoduchých sacharidů, alkoholu a kouření. To dále zhoršuje pravděpodobnost vzniku diabetu, obezity nebo metabolického syndromu.

Stejný vývoj

Různé zánětlivé choroby mají také stejný vzorec vývoje - poškození tkáně a zánět. Například při ateroskleróze dochází ke kornatění tepen, ve kterých se hromadí kalciové pláty a vzniká zánět. To způsobuje tvrdnutí a vede k rozvoji nemocí srdce a cév. A proč se v cévách hromadí vápník? Kvůli diabetu, při němž cévy poškozuje krystalizovaná glukóza a tělo se je vápnitou vrstvou snaží ochránit.

Dlouhodobý zánět může způsobit, že imunitní odpověď je nekontrolovaná a zánět se tak může šířit do dalších tkání a orgánů.

Vliv stravy

A zase se vracíme ke stravě, pro produkci a činnost inzulinu jsou třeba vitamíny skupiny B, zinek a chrom. Pokud těchto nutrientů máme nedostatek  a zároveň konzumujeme vysokosacharidovou stravu, produkce inzulinu bude narušená. Ve hře jsou samozřejmě také genetické, fyziologické a enviromentální faktory, strava ale hraje velkou roli.

Závěr

V příštím díle si povíme, jak upravit stravu tak, abychom z tohoto začarovaného kruhu vystoupili. Spolu se zlepšením životního stylu, konzumací pestré a čerstvé stravy můžou pomoci také doplňky stravy. Etické doplňky se 100% čistým složením bez syntetických aditiv nabízí značka Viridian Nutrition.

Autor článku: Tomáš Kouřil

Zdroj:

Carson, j. Foundation of Nutrition. 2024. Leeds & London Partnership.