Slizniční imunita: proč je zdraví našich sliznic důležité pro celý organismus

Co je slizniční imunita?

Sliznice vystýlají nos, ústa, dýchací cesty, trávicí trakt i močové a pohlavní cesty. Každý den se tak dostávají do kontaktu s obrovským množstvím látek z okolního prostředí. Vdechujeme mikroorganismy a další částice ze vzduchu, přijímáme potravu obsahující nejrůznější cizorodé látky a ve střevě současně žijí biliony bakterií.

Úkol slizniční imunity je proto poměrně složitý. Musí rozpoznat, co je pro nás nebezpečné a proti čemu je potřeba zasáhnout, ale současně nesmí spouštět obrannou reakci proti každému soustu jídla nebo běžným střevním bakteriím. Zdravá slizniční imunita tedy neznamená, že imunitní systém reaguje co nejsilněji. Důležitá je především rovnováha a schopnost reagovat správně.

Sliznice navíc není obyčejná tenká vrstva pokrývající povrch orgánů. Jde o aktivní ochranný systém složený z několika částí, které spolu neustále komunikují. Patří sem ochranný hlen, samotné buňky sliznice, různé antimikrobiální látky, protilátky a imunitní buňky. Ve střevě se k tomu přidává také mikrobiom – tedy rozsáhlé společenství mikroorganismů, které v našem trávicím traktu přirozeně žije.

Můžeme si to představit jako několik bezpečnostních kontrol za sebou. Hlen nejprve pomáhá zabránit přímému kontaktu mikroorganismů se sliznicí. Pokud se něco dostane blíž, nastupují ochranné látky a protilátky. Pod samotným povrchem zároveň čekají imunitní buňky, které průběžně vyhodnocují, zda jde o skutečné nebezpečí. Díky tomu může být velká část potenciálních problémů vyřešena přímo na povrchu sliznice, ještě předtím, než se rozvine výraznější imunitní reakce. (1)(2)

Hlen je důležitější, než se může zdát

Hlen si obvykle spojujeme hlavně s rýmou nebo nachlazením. Ve skutečnosti je ale přirozenou a velmi důležitou součástí obrany našich sliznic.

Obsahuje látky označované jako muciny, které vytvářejí gelovitou ochrannou vrstvu. Ta pomáhá udržovat mikroorganismy v bezpečné vzdálenosti od buněk sliznice a zároveň do sebe zachycuje různé částice.

V dýchacích cestách se navíc nacházejí drobné řasinky, které zachycený obsah postupně posouvají směrem ven. Ve střevě podobnému „úklidu“ pomáhá normální pohyb trávicího traktu.

Hlen tedy není nežádoucí odpadní produkt. Je součástí našeho přirozeného obranného systému.

Jeho stav přitom úzce souvisí také se střevním mikrobiomem. Některé bakterie žijí přímo v jeho blízkosti a podílejí se na udržování zdravého prostředí. Známým příkladem je bakterie Akkermansia muciniphila, která se přirozeně pohybuje v hlenové vrstvě střeva a je často spojována se zdravým střevním prostředím. (3)(4)

O tom, co projde dál, rozhoduje střevní sliznice

Pod ochrannou vrstvou hlenu se nachází samotná střevní výstelka, tvořená jednou vrstvou buněk. Ty jsou mezi sebou propojené mimo jiné tzv. tight junctions neboli těsnými buněčnými spoji, které pomáhají regulovat, co může mezi buňkami projít.

To je zásadní. Ze stravy potřebujeme vstřebat aminokyseliny, mastné kyseliny, vitamíny, minerální látky a další živiny. Na druhou stranu nechceme, aby stejným způsobem nekontrolovaně procházely bakterie nebo jejich části.

Zdravá střevní bariéra proto funguje jako velmi dobře kontrolovaný filtr

Pokud dojde k jejímu narušení, střevní obsah se může dostávat do těsnějšího kontaktu s imunitním systémem. Ten potom dostává více podnětů k aktivitě a může vznikat prostředí podporující podráždění nebo zánětlivou reakci.

Proto se při chronických trávicích problémech často nemluví pouze o trávení samotném, ale také o stavu střevní bariéry a slizniční imunity.

IgA: jeden z hlavních strážců sliznic

Velmi důležitou součástí slizniční imunity je protilátka označovaná jako imunoglobulin A neboli IgA.

Na povrchu sliznic se nachází především její speciální forma označovaná jako sekreční IgA, zkráceně sIgA. Je uzpůsobená tak, aby dokázala fungovat právě v prostředí úst, dýchacích cest nebo střeva.

Její princip je přitom poměrně jednoduchý. IgA se může navázat na mikroorganismus nebo jinou nežádoucí látku a zabránit tomu, aby se přichytila přímo na buňky sliznice. Zachycený obsah potom může být společně s hlenem odstraněn.

IgA tedy může část problémů zastavit ještě dříve, než je potřeba spouštět výraznou zánětlivou reakci.

Zároveň pomáhá kontrolovat naše vlastní střevní bakterie. Cílem totiž není mikrobiom zničit. Většinu těchto mikroorganismů potřebujeme. Imunitní systém pouze musí zajistit, aby zůstávaly na správném místě a nepřicházely do příliš těsného kontaktu se střevní stěnou.

Právě proto je IgA tak zajímavé. Nepůsobí pouze proti patogenům, ale pomáhá udržovat rovnováhu celého prostředí. (6)(7)

Proč je střevní mikrobiom se sliznicí tak úzce propojený?

Mikrobiom a sliznice spolu komunikují prakticky nepřetržitě. Střevní bakterie zpracovávají část naší potravy a vytvářejí přitom látky, které mohou mít přímý vliv na buňky střeva.

Významným příkladem jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Vznikají zejména tehdy, když střevní bakterie fermentují určité druhy vlákniny.

Jednou z nich je butyrát, který představuje důležitý zdroj energie pro buňky tlustého střeva. Současně pomáhá vytvářet prostředí příznivé pro normální funkci střevní bariéry a imunity.

Tady se ukazuje, proč je dlouhodobě důležitá pestrá strava a dostatek vhodné vlákniny. Pokud bakterie dostávají správnou potravu, mohou vytvářet látky, které následně prospívají i nám.

Neznamená to ale, že každý člověk musí jíst maximální množství vlákniny. U lidí s výrazným nadýmáním, dráždivým tračníkem nebo jinými trávicími problémy může být některá vláknina hůře tolerována. Množství i typ je proto vhodné přizpůsobit aktuálnímu stavu trávení. (8)

Co může zdraví sliznic narušovat?

Slizniční imunita obvykle není ovlivněna jednou jedinou věcí. Častěji se postupně skládá několik faktorů.

Jedním z nich je nedostatečná nebo příliš jednostranná strava. Buňky střevní sliznice se rychle obnovují a k tomu potřebují dostatek energie, bílkovin, tuků, vitamínů a minerálních látek.

To je důležité především u lidí s dlouhodobými trávicími obtížemi. Člověk začne reagovat na některá jídla, postupně je vyřazuje, následně odstraní další a po určité době může být jídelníček velmi omezený. Krátkodobá eliminační dieta může mít své místo, dlouhodobě příliš restriktivní strava ale může zvyšovat riziko nedostatečného příjmu živin potřebných pro regeneraci.

Slizniční prostředí ovlivňují také střevní infekce a různá chronická gastrointestinální onemocnění, která mohou měnit mikrobiom, stav ochranné vrstvy i místní aktivitu imunitního systému.

Výrazné změny mikrobiomu mohou následovat také po užívání antibiotik. Antibiotika jsou samozřejmě důležitou a někdy nezbytnou léčbou, pokud jsou správně indikována. Je však dobré počítat s tím, že kromě nežádoucích bakterií zasahují také část běžného mikrobiomu.

Gastrointestinální sliznici mohou při častém užívání zatěžovat také některé léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv, například ibuprofen.

Dalším faktorem je alkohol, zejména při pravidelné a vyšší konzumaci. Alkohol a jeho metabolity mohou ovlivňovat samotné buňky střevní stěny i jejich vzájemné propojení. U dýchacích cest je pak dobře známým nepříznivým faktorem kouření.

Do slizniční imunity zasahuje také stres

Střevo a mozek jsou propojené velmi těsně. Nervový systém ovlivňuje pohyb tráveniny, tvorbu trávicích šťáv, prokrvení, citlivost trávicího traktu i aktivitu imunitních buněk.

Při dlouhodobém stresu se mění také hladiny stresových hormonů a fungování autonomního nervového systému. To může postupně ovlivňovat prostředí trávicího traktu a u některých lidí také produkci sekrečního IgA.

Neznamená to, že jeden náročný den okamžitě poškodí střevní imunitu. Problémem bývá především dlouhodobá zátěž bez dostatečné regenerace.

Podobně důležitý je spánek. Během něj probíhá řada regeneračních procesů a zároveň se mění aktivita imunitního systému. Pokud je nekvalitní spánek dlouhodobý, může se postupně projevit i na schopnosti organismu správně regulovat imunitní odpověď.

Jak se může narušení slizniční imunity projevovat?

Neexistuje jeden příznak, podle kterého bychom bezpečně poznali „slabou slizniční imunitu“. Sliznice se nacházejí na různých místech těla a podobné obtíže mohou mít řadu jiných příčin.

U některých lidí se mohou častěji objevovat infekce dýchacích cest, dutin nebo gastrointestinální infekce. Jindy se setkáváme s dlouhodobými střevními problémy, změnou mikrobiomu nebo zvýšenou citlivostí trávicího systému.

Určitou souvislost mohou mít také alergická onemocnění nebo některá autoimunitní onemocnění, protože správná funkce slizničního systému souvisí i s tím, jak imunitní systém rozeznává bezpečné látky od těch skutečně nebezpečných.

To ale neznamená, že člověk s nadýmáním, refluxem, ekzémem nebo potravinovou intolerancí automaticky trpí poruchou slizniční imunity. Podobné příznaky mohou mít mnoho různých příčin.

Vedle klasického imunologického vyšetření lze vyšetřit také sekreční IgA ve stolici, které může poskytnout doplňující informaci o aktivitě lokální slizniční imunity ve střevě. Nízká nebo naopak vysoká hodnota může být zajímavou součástí celkového obrazu člověka s trávicími obtížemi, vždy ji ale musíme hodnotit společně s dalšími výsledky a symptomy. Sama o sobě neurčuje konkrétní diagnózu.

Jak slizniční imunitu podpořit?

První krok nemusí být žádný speciální doplněk stravy. Základem je dostatečná a pestrá výživa, protože sliznice potřebuje z čeho regenerovat.

Důležité jsou kvalitní zdroje bílkovin, dostatek energie, vhodné tuky a rostlinná strava podle individuální tolerance. Z mikroživin stojí za zvláštní pozornost vitamín A, vitamín D a zinek.

Vitamín A je zásadní pro normální stav sliznic. Podporuje obnovu buněk, tvorbu hlenu a zároveň se podílí na regulaci imunitní odpovědi a tvorbě IgA. Najdeme jej například ve vejcích, játrech a některých mléčných výrobcích. Mrkev, dýně, batáty a tmavě zelená zelenina zase obsahují karotenoidy, ze kterých si tělo může vitamín A vytvořit.

Zinek potřebují rychle se obnovující buňky střevní stěny a využívá jej také imunitní systém. Důležitý je proto především jeho dostatečný příjem. U doplňků stravy ale není vhodné dlouhodobě užívat zbytečně vysoké dávky, protože mohou například narušit hospodaření organismu s mědí.

Také vitamín D je spojený s normální funkcí imunitního systému a střevní bariéry. Cílem opět není užívat co nejvyšší množství, ale předcházet jeho nedostatku.

Z tuků mohou být zajímavé omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, které se zabudovávají do buněčných membrán a organismus z nich vytváří látky zapojené do regulace zánětlivé odpovědi.

Nakrmte také svůj mikrobiom

Pro zdraví střevní sliznice je vhodné myslet také na bakterie, které v ní žijí. Dobrým základem je pestrá rostlinná strava a různé zdroje vlákniny podle individuální tolerance.

V některých případech lze využít také cílená prebiotika, například PHGG, galaktooligosacharidy nebo inulin. Prebiotika jsou látky, které slouží jako potrava pro určité skupiny střevních mikroorganismů.

Pokud má ale člověk velmi citlivé trávení, je vhodné začínat opatrně. Prudké zvýšení množství fermentovatelné vlákniny může způsobit nadýmání, tlak nebo bolesti břicha.

Podle konkrétní situace mohou být užitečná také probiotika. Tady je dobré vědět, že účinky se liší podle konkrétního druhu a kmene mikroorganismu. Neexistuje jedno univerzální probiotikum vhodné pro každého.

Zajímavou možností je například probiotická kvasinka Saccharomyces boulardii. V experimentálních studiích se ukazuje její schopnost ovlivňovat střevní prostředí a slizniční imunitu, zatímco u lidí máme dobrá data například při prevenci průjmu souvisejícího s užíváním antibiotik. (16)

Co slizovité byliny a DGL?

Při podráždění trávicího traktu se tradičně využívají také rostliny obsahující slizovité látky, například proskurník, sléz nebo jilm plavý.

Jejich účinek je do značné míry mechanický. Po kontaktu s vodou vytvářejí gelovitou strukturu, která může povrch sliznice dočasně pokrýt a zklidnit.

V praxi se používá také DGL neboli deglycyrrhizinovaná lékořice a aloe vera. U těchto látek ale není vhodné slibovat „opravu“ nebo „zahojení“ střevní bariéry. Mohou představovat doplňkovou podporu, zatímco skutečná regenerace sliznice závisí na mnohem širším souboru podmínek. (17)

Kolostrum a střevní bariéra

Další zajímavou možností je kolostrum, tedy první mléko savců vytvářené po porodu. Přirozeně obsahuje imunoglobuliny, laktoferin a další biologicky aktivní látky.

Kolostrum se proto používá také jako doplněk při podpoře gastrointestinálního traktu. Některé klinické studie naznačují, že může příznivě ovlivnit vybrané ukazatele střevní propustnosti. Výsledky zatím nejsou dostatečně jednotné na to, abychom jej mohli považovat za univerzální řešení, představuje ale zajímavou doplňkovou možnost. (18)(19)

Závěr: sliznice potřebují především dobré podmínky

Slizniční imunita je celý systém, ve kterém se propojuje ochranný hlen, střevní stěna, IgA, imunitní buňky a mikrobiom.

Z tohoto pohledu dává smysl i způsob její podpory. Dostatečně a pestře jíst, hlídat příjem důležitých živin, postupně podporovat zdravý mikrobiom, dostatečně spát a nepodceňovat dlouhodobý stres. Podle konkrétní situace mohou základ doplnit prebiotika, probiotika, Saccharomyces boulardii, kolostrum nebo látky zaměřené na zklidnění sliznice.

Cílem není imunitu neustále stimulovat a „nakopávat“. Dobře fungující slizniční imunita má sofistikovanější úkol – musí vědět, kdy zasáhnout, co naopak tolerovat a jak udržet mikroorganismy pod kontrolou bez zbytečné zánětlivé reakce.

Právě tato rovnováha je jedním z důvodů, proč má zdraví našich sliznic takový význam pro obranyschopnost, trávení i celkové fungování organismu.

Zdroje:

(1) Cerutti A, Chen K, Chorny A. Immunoglobulin responses at the mucosal interface. Annu Rev Immunol. 2011;29:273-93. doi: 10.1146/annurev-immunol-031210-101317. PMID: 21219173; PMCID: PMC3064559.

(2) https://www.imunologie.cz/lecebna-napln/sliznicni-imunita/

(3) Kim YS, Ho SB. Intestinal goblet cells and mucins in health and disease: recent insights and progress. Curr Gastroenterol Rep. 2010 Oct;12(5):319-30. doi: 10.1007/s11894-010-0131-2. PMID: 20703838; PMCID: PMC2933006.

(4) Desai MS, Seekatz AM, Koropatkin NM, Kamada N, Hickey CA, Wolter M, Pudlo NA, Kitamoto S, Terrapon N, Muller A, Young VB, Henrissat B, Wilmes P, Stappenbeck TS, Núñez G, Martens EC. A Dietary Fiber-Deprived Gut Microbiota Degrades the Colonic Mucus Barrier and Enhances Pathogen Susceptibility. Cell. 2016 Nov 17;167(5):1339-1353.e21. doi: 10.1016/j.cell.2016.10.043. PMID: 27863247; PMCID: PMC5131798.

(5) Suzuki T. Regulation of intestinal epithelial permeability by tight junctions. Cell Mol Life Sci. 2013 Feb;70(4):631-59. doi: 10.1007/s00018-012-1070-x. Epub 2012 Jul 11. PMID: 22782113; PMCID: PMC11113843.

(6) Pietrzak B, Tomela K, Olejnik-Schmidt A, Mackiewicz A, Schmidt M. Secretory IgA in Intestinal Mucosal Secretions as an Adaptive Barrier against Microbial Cells. Int J Mol Sci. 2020 Dec 4;21(23):9254. doi: 10.3390/ijms21239254. PMID: 33291586; PMCID: PMC7731431.

(7) Takeuchi T, Ohno H. IgA in human health and diseases: Potential regulator of commensal microbiota. Front Immunol. 2022 Nov 10;13:1024330. doi: 10.3389/fimmu.2022.1024330. PMID: 36439192; PMCID: PMC9685418.

(8) Zhang D, Jian YP, Zhang YN, Li Y, Gu LT, Sun HH, Liu MD, Zhou HL, Wang YS, Xu ZX. Short-chain fatty acids in diseases. Cell Commun Signal. 2023 Aug 18;21(1):212. doi: 10.1186/s12964-023-01219-9. PMID: 37596634; PMCID: PMC10436623.

(9) Elvers KT, Wilson VJ, Hammond A, Duncan L, Huntley AL, Hay AD, van der Werf ET. Antibiotic-induced changes in the human gut microbiota for the most commonly prescribed antibiotics in primary care in the UK: a systematic review. BMJ Open. 2020 Sep 21;10(9):e035677. doi: 10.1136/bmjopen-2019-035677. PMID: 32958481; PMCID: PMC7507860.

(10) Vancamelbeke M, Vermeire S. The intestinal barrier: a fundamental role in health and disease. Expert Rev Gastroenterol Hepatol. 2017 Sep;11(9):821-834. doi: 10.1080/17474124.2017.1343143. Epub 2017 Jun 26. PMID: 28650209; PMCID: PMC6104804.

(11) Patel S, Behara R, Swanson GR, Forsyth CB, Voigt RM, Keshavarzian A. Alcohol and the Intestine. Biomolecules. 2015 Oct 15;5(4):2573-88. doi: 10.3390/biom5042573. PMID: 26501334; PMCID: PMC4693248.

(12) Campos-Rodríguez R, Godínez-Victoria M, Abarca-Rojano E, Pacheco-Yépez J, Reyna-Garfias H, Barbosa-Cabrera RE, Drago-Serrano ME. Stress modulates intestinal secretory immunoglobulin A. Front Integr Neurosci. 2013 Dec 2;7:86. doi: 10.3389/fnint.2013.00086. PMID: 24348350; PMCID: PMC3845795.

(13) Bang YJ. Vitamin A: a key coordinator of host-microbe interactions in the intestine. BMB Rep. 2023 Mar;56(2):133-139. doi: 10.5483/BMBRep.2023-0005. PMID: 36751944; PMCID: PMC10068342.

(14) Wan Y, Zhang B. The Impact of Zinc and Zinc Homeostasis on the Intestinal Mucosal Barrier and Intestinal Diseases. Biomolecules. 2022 Jun 27;12(7):900. doi: 10.3390/biom12070900. PMID: 35883455; PMCID: PMC9313088.

(15) Sun J, Zhang YG. Vitamin D Receptor Influences Intestinal Barriers in Health and Disease. Cells. 2022 Mar 27;11(7):1129. doi: 10.3390/cells11071129. PMID: 35406694; PMCID: PMC8997406.

(16) Hudson LE, McDermott CD, Stewart TP, Hudson WH, Rios D, Fasken MB, Corbett AH, Lamb TJ. Characterization of the Probiotic Yeast Saccharomyces boulardii in the Healthy Mucosal Immune System. PLoS One. 2016 Apr 11;11(4):e0153351. doi: 10.1371/journal.pone.0153351. PMID: 27064405; PMCID: PMC4827847.

(17) https://www.sciencedirect.com/topics/neuroscience/demulcent

(18) Hałasa M, Maciejewska D, Baśkiewicz-Hałasa M, Machaliński B, Safranow K, Stachowska E. Oral Supplementation with Bovine Colostrum Decreases Intestinal Permeability and Stool Concentrations of Zonulin in Athletes. Nutrients. 2017 Apr 8;9(4):370. doi: 10.3390/nu9040370. PMID: 28397754; PMCID: PMC5409709.

(19) Dziewiecka H, Buttar HS, Kasperska A, Ostapiuk-Karolczuk J, Domagalska M, Cichoń J, Skarpańska-Stejnborn A. A Systematic Review of the Influence of Bovine Colostrum Supplementation on Leaky Gut Syndrome in Athletes: Diagnostic Biomarkers and Future Directions. Nutrients. 2022 Jun 17;14(12):2512. doi: 10.3390/nu14122512. PMID: 35745242; PMCID: PMC9227274.