Vybíráme z nejnovějších studií: Omega-3 a poporodní deprese, vitamín D, kyselina listová a neurologický vývoj dítěte

Účinky různých strategií užívání jódu na funkci štítné žlázy u těhotných žen s jeho nedostatkem: metaanalýza.

Lv et al., 2026

Štítná žláza je orgán uložený v přední části krku, který produkuje dva hlavní hormony regulující řadu tělesných procesů. Tato metaanalýza zkoumala účinky různých strategií suplementace jódem na funkci štítné žlázy u těhotných žen s jeho nedostatkem. Celkem bylo zahrnuto 7 publikací, ve kterých těhotné ženy užívaly jód v dávkách 150–300 µg denně po dobu nejméně 3 měsíců.

Výsledky ukázaly, že suplementace významně snižovala sérové hladiny tyreotropního hormonu (TSH) a tyreoglobulinu (Tg). Hladiny Tg byly významně sníženy napříč všemi sledovanými regiony, skupinami užívajícími jód a ve druhém i třetím trimestru. Objem štítné žlázy (TV) byl naopak významně zvýšen v evropské podskupině a ve skupině, která pokračovala v suplementaci po porodu. Výraznější zlepšení hladin TSH bylo pozorováno u asijských populací ve třetím trimestru při užívání 200–300 µg jodidu draselného denně.

Studie je dostupná zde.

Stav vitaminu B12, vitaminu D a kyseliny listové u matky během těhotenství a neurologický vývoj dítěte: systematický přehled.

Franco et al., 2026

Vitamin B12, vitamin D a kyselina listová patří mezi klíčové živiny, které jsou spojovány se zdravým průběhem těhotenství a vývojem dítěte. Tento systematický přehled zkoumal vliv stavu vitaminu B12, vitaminu D a kyseliny listové u matky během těhotenství na neurovývoj dítěte. Celkem bylo do přehledu zahrnuto 22 studií, z toho 4 randomizované kontrolované studie a 18 observačních studií.

Výsledky ukázaly, že dostatečná hladina vitamínu B12 u matky byl spojen s lepšími jazykovými schopnostmi, pamětí a kognitivním výkonem dítěte. Nedostatek vitaminu D během těhotenství byl naopak spojen s horšími motorickými a neurokognitivními výsledky. Suplementace kyselinou listovou prokázala přínos v prevenci defektů neurální trubice a byla také spojena se zlepšením kognitivního a jazykového vývoje. Výsledky zdůrazňují potřebu užívání těchto mikroživin během těhotenství.

Studie je dostupná zde.

Souvislost mezi užíváním vitaminu D a prevencí infekcí dýchacích cest u dětí: metaanalýza.

Chand, 2026

Infekce dýchacích cest patří mezi nejčastější důvody užívání antibiotik u dětí. Tato metaanalýza zkoumala souvislost mezi užívání vitaminu D a možností jeho využití v prevenci. Celkem zahrnovala 31 randomizovaných kontrolovaných studií z 24 různých zemí. Do těchto studií bylo zařazeno celkem 10 270 dětí mladších 18 let.

Výsledky ukázaly, že suplementace vitaminem D riziko vzniku infekce dýchacích cest výrazně snížilo. Tento ochranný účinek byl výraznější u dětí, které měly na začátku studie vitaminu D nedostatek. Zároveň bylo prokázáno také podstatné snížení rizika vzniku zápalu plic.

Studie je dostupná zde.

Užívání omega-3 mastných kyselin a vitamínu D po porodu za účelem prevence poporodní deprese u vysoce rizikových matek

Naqvi et al., 2026

Poporodní deprese je časté duševní onemocnění, které se může objevit u žen, přičemž nejvyšší riziko mají ty s anamnézou klinické deprese. S nižším rizikem vzniku deprese je spojována řada nutričních faktorů, včetně příjmu omega-3 mastných kyselin a vitaminu D. Tato randomizovaná kontrolovaná studie proto zkoumala účinky kombinované suplementace omega-3 mastnými kyselinami a vitaminem D na prevenci návratu deprese u vysoce rizikových matek. Studie zahrnovala celkem 72 žen do 6 týdnů po porodu.

Výsledky ukázaly, že po 12 týdnech suplementace došlo k projevení deprese pouze u 5 z 36 účastnic ve skupině užívající doplňky. V kontrolní skupině se objevila u 13 z 36 účastnic, což odpovídalo míře relapsu 13,9 % oproti 36,1 %. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Výsledky tak naznačují, že kombinovaná suplementace omega-3 mastnými kyselinami a vitaminem D u vysoce rizikových žen po porodu riziko návratu deprese snižuje a také stabilizuje náladu.

Studie je dostupná zde.