Vliv probiotik na hladinu cholesterolu

Nejprve se pojďme v krátkosti podívat na to, co je cholesterol a jak v těle působí. Cholesterol je druh tuku, který je v těle nezbytný pro stavbu buněk a tvorbu hormonů a žluči. Získáváme ho částečně ze stravy a částečně je také produkován játry. Problémy nastávají až v situaci, kdy jsou hladiny cholesterolu příliš vysoké. Zvyšuje se kvůli tomu riziko srdečních onemocnění a mrtvice.

Pro udržení normální hladiny je důležitá vyvážená strava a aktivní životní styl s pravidelným cvičením. V některých případech potřebují jedinci se zvýšenou hladinou cholesterolu užívat léky na jeho snížení, typicky statiny. Přestože jsou tyto látky při snižování cholesterolu účinné, mohou mít nepříjemné vedlejší účinky. Proto se často vyhledávají přírodní metody a doplňky pro uživání samostatně nebo spolu se statiny. Právě probiotika mohou být v tomto případě atraktivní volbou pro ty, kteří hledají bezpečný a přírodní doplněk, podobně jako některé další rostlinné extrakty, které hladinu cholesterolu snižují.

Různé klinické studie [1] ukázaly, že podpora střev pomocí specifických probiotických kmenů může pomoci k optimální hladině cholesterolu. Prospěšné bakterie žijící v našich střevech totiž ovlivňují vstřebávání cholesterolu ze stravy a tvorbu cholesterolu v játrech.

Jak probiotika regulují hladinu cholesterolu?

Podle dostupných důkazů existuje několik mechanismů, jak mohou probiotika ovlivňovat hladinu cholesterolu.

Snížení množství cholesterolu vstřebávaného ze stravy

Některé probiotické bakterie konzumují cholesterol z okolního prostředí, jiné mají lepkavý povrch, na který se cholesterol může přichytit, čímž je zabráněno jeho vstřebávání ve střevě [2]. Jiné probiotické kmeny zabraňují vstřebávání cholesterolu jeho přeměnou na jinou sloučeninu zvanou koprostanol [3]. Ten se nemůže vstřebat ve střevech, a poté je z těla vyloučen stolicí.

Zvýšení produkce žluči v těle

Probiotické bakterie obsahují enzymy, které rozkládají jednotlivé složky naší stravy. Specifické probiotické kmeny obsahují enzym zvaný hydroláza, který ve střevě štěpí žlučové soli, které jsou následně vylučovány stolicí. K tvorbě nové žluči je potřeba cholesterol, takže cirkulující cholesterol v těle je použit k náhradě ztracených žlučových solí [4].

Regulace tvorby cholesterolu v játrech

Některé probiotické kmeny produkují mastnou kyselinu propionovou. Jedná se o kyselinu s krátkým řetězcem, která za určitých podmínek může snižovat produkci cholesterolu v játrech [5, 6].

Probiotika a stav srdce

Klinický výzkum zjistil, že probiotika mohou významně zlepšit situaci u osob ohrožených srdečními problémy [7]. Mezi střevním mikrobiomem, probiotiky a stavem srdce existuje významná spojitost [8]. Střevní mikrobiom také hraje roli v oblastech hladiny cholesterolu, hmotnosti, krevního tlaku, zánětu v těle a stavu ústní dutiny. Každý z těchto faktorů může být důležitý pro stav srdce.

Hladina cholesterolu

Jak již bylo zmíněno výše, bakterie v našich střevech ovlivňují hladinu cholesterolu, což je silný rizikový faktor pro infarkt a mrtvici. Zvýšená hladina cholesterolu může vést k zúžení tepen, známému jako ateroskleróza. Při ní se cholesterol a další látky usazují na stěnách cév, kde tvoří plak. Ten se časem hromadí a nakonec tepnu ucpe. Blokády v cévách pak mohou vést k infarktu a mrtvici.

Hmotnost

Obezita a vyšší hladina viscerálního tuku (tuk nahromaděný v břiše kolem našich hlavních orgánů), jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních problémů [9]. Střevní mikrobiom může příznivě ovlivnit energetický metabolismus a tělesnou hmotnost [10, 11].

Krevní tlak

Vysoký krevní tlak je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj problémů v oblasti srdce a cév [12]. Klinické studie hodnotící účinky probiotik na hladiny krevního tlaku zatím přinesly povzbudivé výsledky [7]. Nicméně k jejich potvrzení bude zapotřebí ještě další výzkum.

Zánět

Zánět cévní stěny je základním průvodním jevem aterosklerózy a ovlivňuje její progresi [13]. Typická západní strava s vysokým obsahem průmyslově zpracovaných potravin a nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny může snižovat diverzitu střevního mikrobiomu a podpořit růst bakterií spojených se zánětem [14]. Tato nerovnováha střevního mikrobiomu, známá jako dysbióza, může přispět k rozvoji zánětu v těle. Užívání probiotik podporuje návrat střevního mikrobiomu zpět do rovnováhy a doplnit hladiny prospěšných střevních bakterií. Bylo totiž prokázáno, že konkrétní probiotické kmeny pomáhají snižovat produkci prozánětlivých látek [15] a jsou spojeny s lepšími hladinami zánětlivého markeru CRP [16]. To ukazuje, že probiotika mohou mít pozitivní vliv na zánětlivé procesy.

Ústní dutina

Špatná dentální hygiena a zánět dásní mohou být překvapivě spojeny i s problémy v oblasti srdce [17]. V ústech je hned po střevě nejvyšší množství bakterií v těle [18]. Špatný stav zubů umožňuje rozmnožování škodlivých bakterií a přispívá k rozvoji zánětů dásní a kazů [19]. Tyto orální bakterie byly nalezeny také v usazeninách v tepnách jedinců se srdeční chorobou [20]. Bylo zjištěno, že některé probiotické kmeny přispívají k udržení dásní a zubů tím, že minimalizují růst škodlivých bakterií [21]. Udržování normálního ústního mikrobiomu může tedy hrát roli také pro stav srdce.

Probiotika a tělesná hmotnost

Skladba střevního mikrobiomu se může u různých osob lišit také na základě tělesné hmotnosti. Obézní jedinci mají odlišné složení střevního mikrobiomu než ti štíhlí. Se ztrátou hmotnosti se pak skladba jejich střevního mikrobiomu začíná více podobat střevnímu mikrobiomu štíhlých jedinců [22].

Přestože mechanismy, jak mohou střevní mikrobiom a probiotika ovlivňovat hmotnost, nejsou plně známy, má se za to, že souvisí s vlivem střevních bakterií na uvolňování energie z potravy a metabolismus žluči.

Jak již bylo zmíněno výše, enzym hydroláza žlučových solí, který produkují některé kmeny probiotik, může mít vliv na přibírání na váze, metabolismus cholesterolu a metabolismus tuků. Ve studiích na zvířatech bylo zjištěno, že vysoké hladiny aktivity hydrolázy žlučových solí mohou vést k významnému snížení hmotnosti a hladiny cholesterolu [23].

Střevní mikrobiom může také ovlivňovat další faktory, které přispívají k regulaci hmotnosti, včetně zánětu, vstřebávání tuků z potravy a hladiny hormonů.

Nejlepší probiotické kmeny pro srdce a regulaci hmotnosti a hladiny cholesterolu

Udržování normální hladiny cholesterolu pozitivně ovlivňuje kondici našeho srdce. U některých kmenů probiotických bakterií rodu Lactobacillus byl potvrzen pozitivní vliv na hladinu cholesterolu v těle.

Lactobacillus plantarum CECT 7527, CECT 7528, CECT 7529

Tyto kmeny byly vybrány ze stovek testovaných. Ve studii in vitro bylo potvrzeno, že mají vysokou aktivitu hydrolázy žlučových solí a vynikající schopnost odstraňovat cholesterol [5]. Ve studii zahrnující 60 jedinců se zvýšeným cholesterolem bylo po třech měsících užívání probiotické kombinace L. plantarum CECT 7527, L. plantarum CECT 7528 a L. plantarum CECT 7529 pozorováno výrazné snížení hladiny cholesterolu [24]. Konkrétně: celkový cholesterol (o 13,6 %), LDL-C (o 14,7 %), poměr LDL-C: HDL-C (o 19,7 %). U jedinců s vyššími počátečními hodnotami bylo po suplementaci probiotiky pozorováno jejich výraznější snížení.

Další studie zjistila, že tyto kmeny mohou být účinné také v kombinaci s extraktem z červené kvasnicové rýže [25]. Po 12 týdnech účastníci vykazovali významné snížení celkového cholesterolu (o 12 %) a LDL-C (o 13 %), tedy podobné výsledky jako v předchozí studii.

U zmíněných kmenů navíc nebyly reportovány žádné výrazné nežádoucí vedlejší účinky ani kontraindikace s léky, které jsou běžně předepisovány pacientům s vysokým cholesterolem a srdečními problémy, včetně statinů, fenofibrátů, antihypertenziv, antidiabetik a antiagregačních látek [26].

Lactobacillus reuteri NCIMB 30242

V další klinické studii bylo u pacientů se zvýšenými hladinami cholesterolu prokázáno, že k udržování normální hladiny cholesterolu může pomáhat také probiotický kmen Lactobacillus reuteri NCIMB 30242 [25].

Probiotika mohou ovlivňovat také další rizikové faktory pro srdce a cévy jako je hmotnost nebo zánět.

Lactobacillus rhamnosus CGMCC1.3724

Některé probiotické kmeny včetně Lactobacillus rhamnosus CGMCC1.3724 byly zkoumány z hlediska jejich potenciálu v regulaci hmotnosti a předběžně vykazují velmi slibné výsledky [26]. Jsou však potřeba ještě další kvalitní klinické studie.

Bifidobacterium lactis HN019

Ve studii byly u jedinců s metabolickým syndromem srovnávány účinky probiotického kmene B. lactis HN019 s placebem. Probiotická skupina prokázala pozitivní změny v indexu tělesné hmotnosti (BMI), hladinách celkového cholesterolu a hladinách zánětu [15].

Pokud máte zájem užívat probiotika ke snížení cholesterolu, ale užíváte léky nebo máte zdravotní problémy, vždy vám doporučujeme konzultovat suplementaci s vaším lékařem. Je důležité, abyste nevysadili žádné předepsané léky dříve, než si promluvíte se svým lékařem.

Závěrem

Pro udržování normální hladiny cholesterolu v těle je naprosto klíčová strava a životní styl.

Probiotika jsou přirozenou a bezpečnou možností, kterou můžete zařadit do svého denního režimu, abyste podpořili normální hladinu cholesterolu a přispěli ke kondici srdce. Dále mohou ovlivnit hladinu našeho cholesterolu prostřednictvím různých mechanismů, jako je snížení vstřebávání cholesterolu z potravy, zvýšení množství cholesterolu používaného v těle k tvorbě žluči nebo snížení množství cholesterolu produkovaného játry.

Kromě hladin cholesterolu mohou probiotika příznivě působit také na tělesnou hmotnost, krevní tlak, úroveň zánětu v těle a stav ústní dutiny.

Dostupné studie ukázaly, že nevhodnějšími probiotickými kmeny pro udržení optimální hladiny cholesterolu a stavu srdce jsou Lactobacillus plantarum CECT 7527, Lactobacillus plantarum CECT 7528, Lactobacillus plantarum CECT 7529, Lactobacillus reuteri NCIMB 30242, Bifidobacterium lactis HN019.

Autor: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

1. Wang L, Guo MJ, Gao Q, et al. The effects of probiotics on total cholesterol. Med (United States). 2018;97(5). doi:10.1097/MD.0000000000009679
2. Lye HS, Rahmat-Ali GR, Liong MT. Mechanisms of cholesterol removal by lactobacilli under conditions that mimic the human gastrointestinal tract. Int Dairy J. 2010;20(3):169-175. doi:10.1016/j.idairyj.2009.10.003
3. Lye HS, Rusul G, Liong MT. Removal of cholesterol by lactobacilli via incorporation and conversion to coprostanol. J Dairy Sci. 2010;93(4):1383-1392. doi:10.3168/jds.2009-2574
4. Jones ML, Tomaro-Duchesneau C, Martoni CJ, Prakash S. Cholesterol lowering with bile salt hydrolase-active probiotic bacteria, mechanism of action, clinical evidence, and future direction for heart health applications. Expert Opin Biol Ther. 2013;13(5):631-642. doi:10.1517/14712598.2013.758706
5. Bosch M, Fuentes MC, Audivert S, Bonachera MA, Peiró S, Cuñé J. Lactobacillus plantarum CECT 7527, 7528 and 7529: probiotic candidates to reduce cholesterol levels. J Sci Food Agric. 2014;94(4):803-809. doi:10.1002/jsfa.6467
6. Demigné C, Morand C, Levrat M-A, Besson C, Moundras C, Rémésy C. Effect of propionate on fatty acid and cholesterol synthesis and on acetate metabolism in isolated rat hepatocytes. Br J Nutr. 1995;74(2):209-219. doi:10.1079/bjn19950124
7. Dixon A, Robertson K, Yung A, et al. Efficacy of Probiotics in Patients of Cardiovascular Disease Risk: a Systematic Review and Meta-analysis. Curr Hypertens Rep. 2020;22(9). doi:10.1007/s11906-020-01080-y
8. Ettinger G, MacDonald K, Reid G, Burton JP. The influence of the human microbiome and probiotics on cardiovascular health. Gut Microbes. 2015;5(6):719-728. doi:10.4161/19490976.2014.983775
9. Després JP. Body fat distribution and risk of cardiovascular disease: An update. Circulation. 2012;126(10):1301-1313. doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.111.067264
10. Heiss CN, Olofsson LE. Gut Microbiota-Dependent Modulation of Energy Metabolism. J Innate Immun. 2018;10(3):163-171. doi:10.1159/000481519
11. Rosenbaum M, Knight R, Leibel R. The gut microbiota in human energy homeostasis and obesity. Trends Endocrinol Metab. 2015;26(9):493-501. doi:10.1016/j.tem.2015.07.002.The
12. Wu CY, Hu HY, Chou YJ, Huang N, Chou YC, Li CP. High blood pressure and all-cause and cardiovascular disease mortalities in community-dwelling older adults. Med (United States). 2015;94(47):e2160. doi:10.1097/MD.0000000000002160
13. Galkina E, Ley K. Immune and Inflammatory Mechanisms of Atherosclerosis. Annu Rev Immunol. 2009;27(1):165-197. doi:10.1146/annurev.immunol.021908.132620.Immune
14. Zinöcker MK, Lindseth IA. The western diet–microbiome-host interaction and its role in metabolic disease. Nutrients. 2018;10(3):1-15. doi:10.3390/nu10030365
15. Bernini LJ, Simão ANC, De Souza CHB, et al. Effect of Bifidobacterium lactis HN019 on inflammatory markers and oxidative stress in subjects with and without the metabolic syndrome. Mineral Mag. 2018;120(6):645-652. doi:10.1017/S0007114518001861
16. Sanaie S, Ebrahimi-Mameghani M, Mahmoodpoor A, Shadvar K, Golzari SE. Effect of a Probiotic Preparation (VSL#3) on CardiovascularRisk Parameters in Critically-Ill Patients. J Cardiovasc Thorac Res. 2013;5(2):67-70. doi:10.5681/jcvtr.2013.014
17. Mustapha IZ, Debrey S, Oladubu M, Ugarte R. Markers of Systemic Bacterial Exposure in Periodontal Disease and Cardiovascular Disease Risk: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Periodontol. 2007;78(12):2289-2302. doi:10.1902/jop.2007.070140
18. Deo PN, Deshmukh R. Oral microbiome: Unveiling the fundamentals. J Oral Maxillofac Pathol. 2019;23(1):122-128. doi:10.4103/jomfp.JOMFP_304_18
19. Darveau RP. Periodontitis: A polymicrobial disruption of host homeostasis. Nat Rev Microbiol. 2010;8(7):481-490. doi:10.1038/nrmicro2337
20. Koren O, Spor A, Felin J, et al. Human oral, gut, and plaque microbiota in patients with atherosclerosis. Proc Natl Acad Sci U S A. 2011;108(SUPPL. 1):4592-4598. doi:10.1073/pnas.1011383107
21. Krishnan V, Divya VC, Arun E, Ganesh C. Probiotics for oral health. Biomed. 2014;34(4):438-441.
22. Turnbaugh PJ, Ley RE, Mahowald MA, Magrini V, Mardis ER, Gordon JI. An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Nature. 2006;444(7122):1027-1031. doi:10.1038/nature05414
23. Joyce SA, MacSharry J, Casey PG, et al. Regulation of host weight gain and lipid metabolism by bacterial bile acid modification in the gut. Proc Natl Acad Sci U S A. 2014;111(20):7421-7426. doi:10.1073/pnas.1323599111
24. Fuentes MC, Lajo T, Carrión JM, Cuñé J. Cholesterol-lowering efficacy of Lactobacillus plantarum CECT 7527, 7528 and 7529 in hypercholesterolaemic adults. Br J Nutr. 2013;109(10):1866-1872. doi:10.1017/S000711451200373X
25. Jones ML, Martoni CJ, Prakash S. Cholesterol lowering and inhibition of sterol absorption by Lactobacillus reuteri NCIMB 30242: A randomized controlled trial. Eur J Clin Nutr. 2012;66(11):1234-1241. doi:10.1038/ejcn.2012.126
26. Sanchez M, Darimont C, Drapeau V, et al. Effect of Lactobacillus rhamnosus CGMCC1.3724 supplementation on weight loss and maintenance in obese men and women. Br J Nutr. 2014;111(8):1507-1519. doi:10.1017/S0007114513003875