Shilajit: minerální adaptogen pro výživu buněk, mozek i hormony

Co shilajit obsahuje a proč je tak účinný?

Za výjimečné účinky shilajitu stojí jeho unikátní složení, které se formovalo po staletí z organického materiálu v extrémních podmínkách vysokohorských oblastí. Tato přírodní biomasa je nejen bohatá na minerály, ale i na bioaktivní látky s pozoruhodnými účinky na lidský organismus.

Hlavní účinnou složkou je kyselina fulvová, která funguje jako silný biologický nosič – pomáhá transportovat minerály a další mikronutrienty přes buněčné membrány, zvyšuje jejich vstřebatelnost a zároveň působí jako antioxidant a protizánětlivý činitel. Díky své nízké molekulové hmotnosti se dostává hluboko do tkání, kde usnadňuje buněčné dýchání a metabolismus.

Kromě fulvové kyseliny obsahuje shilajit:

• Huminové látky – zejména huminové kyseliny, které chrání buňky před oxidativním stresem a zlepšují odolnost vůči toxinům.
• Stopové prvky – v přirozené, organicky vázané formě. Obsahuje například železo (důležité pro krvetvorbu), zinek (pro imunitní rovnováhu a hormony), hořčík (pro nervový systém a svaly), mangan a selen (silné antioxidanty).
• Dibenzo-α-pyrony (DBPs) – látky s přímým vlivem na mitochondrie, které chrání ubichinon (CoQ10) a podporují tvorbu ATP, hlavního zdroje buněčné energie.
• Přirozeně se vyskytující aminokyseliny a polyfenoly – které mají antioxidační a regenerační účinky a mohou přispívat ke zlepšení metabolické rovnováhy. (1)

Díky této synergii shilajit nepůsobí izolovaně na jeden orgán či problém, ale podporuje meziorgánovou komunikaci, hormonální regulaci a buněčný metabolismus jako celek. Právě tato komplexnost z něj dělá jeden z nejúčinnějších přírodních adaptogenů v rámci tradiční i moderní výživové podpory.

Hlavní účinky podpořené výzkumem

Zvýšení buněčné energie
Jedním z nejlépe prozkoumaných účinků shilajitu je jeho schopnost podpořit buněčnou energii. Tento efekt souvisí s obsahem dibenzo-α-pyronů (DBPs), které chrání ubichinon (CoQ10) v mitochondriích a tím prodlužují jeho účinnost. CoQ10 hraje zásadní roli v přenosu elektronů v mitochondriálním dýchacím řetězci, kde dochází k tvorbě adenosintrifosfátu (ATP) – hlavního zdroje buněčné energie. Fulvová kyselina obsažená v shilajitu navíc zvyšuje propustnost buněčných membrán, což usnadňuje přísun živin do mitochondrií a efektivnější využití kyslíku. Výsledkem je vyšší efektivita buněčného dýchání, rychlejší regenerace po fyzické či psychické zátěži a celkové snížení únavy – jak na úrovni kosterního svalstva, tak i mozku.(2)(3)

Neuroprotekce
Z hlediska neurologického působení shilajit vykazuje pozoruhodné neuroprotektivní vlastnosti. Fulvová kyselina působí jako silný antioxidant, který neutralizuje volné radikály a chrání lipidové membrány neuronů před oxidativním poškozením. Kromě toho podporuje syntézu acetylcholinu, což je klíčový neurotransmiter pro kognitivní funkce, jako je učení a paměť. Dále přispívá ke stabilizaci propustnosti hematoencefalické bariéry, a tím chrání mozek před zánětlivými procesy. Interakce s GABAergním systémem – konkrétně regulace hladin GABA – naznačuje možný vliv na úzkost, náladu i spánek. Některé preklinické studie dokonce naznačují schopnost zpomalit akumulaci tau proteinů, které jsou spojeny s rozvojem Alzheimerovy choroby. (4)(5)(6)(7)

Hormonální rovnováha: osy HPG a HPA
Shilajit může mít vliv i na hormonální rovnováhu. U mužů pomáhá podpořit přirozenou tvorbu testosteronu – působí na osy mezi mozkem a pohlavními žlázami (HPG) a zvyšuje hladiny hormonů, které ovlivňují činnost varlat a kvalitu spermií. U žen může shilajit přispívat k lepší funkci vaječníků a hormonální rovnováze, zejména pokud je narušena stresem. Díky adaptogenním vlastnostem navíc pomáhá tělu lépe zvládat zátěž – a může působit na tzv. stresovou osu (HPA), vyrovnáváním hladin kortizolu. (8)(9)

Imunita a zánět
Pokud jde o imunitu, shilajit může snižovat produkci zánětlivých látek (např. TNF-α, IL-6), které bývají zvýšené u dlouhodobých potíží, jako je únava nebo zažívací problémy. Pomáhá také obnovit ochrannou funkci střevní bariéry, čímž brání pronikání škodlivých látek do krevního oběhu (leaky gut). Kromě toho má přirozené antivirové a antibakteriální účinky – laboratorní studie prokázaly, že dokáže bránit množení některých virů, včetně herpesu. Posiluje také imunitní buňky, jako jsou makrofágy a tzv. NK buňky, které hrají důležitou roli v imunitní obraně. (10)(11)(12)

Kdy může být shilajit vhodným doplňkem?

• Při chronické únavě – jako podpora buněčné energie a celkové vitality.
• V období zvýšené fyzické či psychické zátěže – pro lepší adaptaci organismu a regeneraci.
• Při hormonální nerovnováze – jako přirozená cesta k podpoře reprodukční a endokrinní stability.
• Při dlouhodobém stresu – díky adaptogenním účinkům pomáhá harmonizovat reakci těla na zátěž.
• U sportovců a aktivních jedinců – pro optimalizaci mitochondriální funkce, výkonnosti a zotavení.
• Při oslabené imunitní odpovědi nebo zánětlivém přetížení – jako modulátor imunity a antioxidant.

Závěrem

Shilajit je víc než jen exotická superpotravina. Díky svému unikátnímu složení a širokému spektru účinků má potenciál podpořit zdraví na úrovni buněk i systémů – od energie přes mozek až po hormonální rovnováhu. Pokud hledáte adaptogen s reálným základem ve vědě i historii, shilajit je volbou, která stojí za zvážení.

Zdroje:

(1) Agarwal SP, Khanna R, Karmarkar R, Anwer MK, Khar RK. Shilajit: a review. Phytother Res. 2007 May;21(5):401-5. doi: 10.1002/ptr.2100. PMID: 17295385.

(2) Visser SA. Effect of humic substances on mitochondrial respiration and oxidative phosphorylation. Sci Total Environ. 1987 Apr;62:347-54. doi: 10.1016/0048-9697(87)90521-3. PMID: 2953069.

(3) https://pharmacologyonline.silae.it/files/archives/2009/vol2/071.Sauryya.pdf

(4) Surapaneni DK, Adapa SR, Preeti K, Teja GR, Veeraragavan M, Krishnamurthy S. Shilajit attenuates behavioral symptoms of chronic fatigue syndrome by modulating the hypothalamic-pituitary-adrenal axis and mitochondrial bioenergetics in rats. J Ethnopharmacol. 2012 Aug 30;143(1):91-9. doi: 10.1016/j.jep.2012.06.002. Epub 2012 Jul 6. PMID: 22771318.

(5) Aiello A, Fattorusso E, Menna M, Vitalone R, Schröder HC, Müller WE. Mumijo traditional medicine: fossil deposits from antarctica (chemical composition and beneficial bioactivity). Evid Based Complement Alternat Med. 2011;2011:738131. doi: 10.1093/ecam/nen072. Epub 2010 Sep 15. PMID: 18996940; PMCID: PMC3139983.

(6) Aiello A, Fattorusso E, Menna M, Vitalone R, Schröder HC, Müller WE. Mumijo traditional medicine: fossil deposits from antarctica (chemical composition and beneficial bioactivity). Evid Based Complement Alternat Med. 2011;2011:738131. doi: 10.1093/ecam/nen072. Epub 2010 Sep 15. PMID: 18996940; PMCID: PMC3139983.

(7) Carrasco-Gallardo C, Farías GA, Fuentes P, Crespo F, Maccioni RB. Can nutraceuticals prevent Alzheimer's disease? Potential therapeutic role of a formulation containing shilajit and complex B vitamins. Arch Med Res. 2012 Nov;43(8):699-704. doi: 10.1016/j.arcmed.2012.10.010. Epub 2012 Nov 3. PMID: 23131823.

(8) Pandit S, Biswas S, Jana U, De RK, Mukhopadhyay SC, Biswas TK. Clinical evaluation of purified Shilajit on testosterone levels in healthy volunteers. Andrologia. 2016 Jun;48(5):570-5. doi: 10.1111/and.12482. Epub 2015 Sep 22. PMID: 26395129.

(9) Park JS, Kim GY, Han K. The spermatogenic and ovogenic effects of chronically administered Shilajit to rats. J Ethnopharmacol. 2006 Oct 11;107(3):349-53. doi: 10.1016/j.jep.2006.03.039. Epub 2006 Apr 18. PMID: 16698205.

(10) Goel RK, Banerjee RS, Acharya SB. Antiulcerogenic and antiinflammatory studies with shilajit. J Ethnopharmacol. 1990 Apr;29(1):95-103. doi: 10.1016/0378-8741(90)90102-y. PMID: 2345464.

(11) Ghasemkhani N, Tabrizi AS, Namazi F, Nazifi S. Treatment effects of Shilajit on aspirin-induced gastric lesions in rats. Physiol Rep. 2021 Apr;9(7):e14822. doi: 10.14814/phy2.14822. PMID: 33818003; PMCID: PMC8020045.

(12) Musthafa MS, Jawahar Ali AR, Hyder Ali AR, Mohamed MJ, War M, Naveed MS, Al-Sadoon MK, Paray BA, Rani KU, Arockiaraj J, Balasundaram C, Harikrishnan R. Effect of Shilajit enriched diet on immunity, antioxidants, and disease resistance in Macrobrachium rosenbergii (de Man) against Aeromonas hydrophila. Fish Shellfish Immunol. 2016 Oct;57:293-300. doi: 10.1016/j.fsi.2016.08.033. Epub 2016 Aug 19. PMID: 27546551.