Návrat do školy se blíží. Co dětské tělo opravdu potřebuje pro soustředění, imunitu a energii?

Návrat do školy znamená pro dětský organismus poměrně výraznou změnu. Po volnějším prázdninovém režimu přichází časné vstávání, několik hodin soustředění, nové informace, domácí úkoly, kroužky a často také sportovní aktivity. K tomu se přidává každodenní kontakt s desítkami dalších dětí, takže podzim bývá zároveň obdobím častějších respiračních infekcí.

Právě v této době začíná mnoho rodičů přemýšlet, zda má smysl dítěti doplnit vitamín D, omega-3 mastné kyseliny, multivitamín nebo některou z látek spojovaných s podporou imunity. Odpověď není univerzální. Záleží na věku dítěte, jeho jídelníčku, životním stylu i konkrétních potřebách. Některé živiny jsou však pro vývoj mozku, nervového systému nebo správnou funkci imunity natolik důležité, že se vyplatí jejich příjem sledovat. Doplňky stravy v tomto kontextu přirozeně navazují na běžnou výživu, která zůstává základem.

Mozek potřebuje hlavně stabilní přísun energie ze stravy

Mozek dítěte se stále vyvíjí a zároveň během školního dne intenzivně pracuje. Udržet pozornost, uložit nové informace do paměti, vybavit si je, reagovat na učitele nebo řešit matematický příklad vyžaduje energii.

Základem proto zůstává pravidelná a pestrá strava. V praxi dítěti obvykle prospívá jídlo složené ze sacharidů, bílkovin, tuků a vlákniny, protože taková kombinace zajišťuje postupné trávení a delší pocit sytosti. Například snídaně z ovesných vloček, bílého jogurtu, ovoce a ořechového másla poskytne organismu mnohem bohatší výživu než samotné sladké cereálie.

Stejně důležitá je školní svačina. Ovoce je skvělou součástí jídelníčku, ale vedle něj může být vhodné přidat například jogurt, tvaroh, sýr, kvalitní pečivo, vejce nebo ořechy. Mozek tak dostane energii společně s aminokyselinami, mastnými kyselinami, vitamíny a minerálními látkami, které potřebuje pro svou běžnou činnost. (1)(2)(3)

Omega-3 slouží jako stavební materiál (nejen) pro dětský mozek

Omega-3 mastné kyseliny, především DHA a EPA, patří mezi důležité živiny pro dětský mozek a nervovou soustavu. DHA je významnou součástí obalů nervových buněk a pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém mohou nervové buňky správně komunikovat. Právě proto je její dostatečný příjem důležitý během růstu a vývoje mozku.

Hlavním zdrojem EPA a DHA jsou tučné mořské ryby, například losos, makrela, sardinky nebo sleď. Řada dětí je ale jí jen příležitostně nebo vůbec. V takovém případě může být kvalitní rybí olej praktickým způsobem, jak příjem těchto omega-3 mastných kyselin pravidelně doplnit. (4)(5)(6)

Omega-3 se zkoumají také v souvislosti s pozorností a ADHD. Přehled 16 studií popsal možné zlepšení paměti, pozornosti, učení, impulzivity a hyperaktivity. V 16týdenní studii u 79 chlapců vedlo užívání 1 300 mg omega-3 denně ke zlepšení pozornosti u dětí s ADHD i bez této diagnózy. Výsledky nejsou ve všech studiích stejné, omega-3 ale mohou být smysluplnou součástí výživy zaměřené na dětský mozek a jeho správné fungování.  (7)(8)(9)

Vitamín D a černý bez mohou pomoci ustát nápor na imunitu

Návrat do školy znamená také častější kontakt s viry a dalšími původci respiračních infekcí. Proto stojí za to věnovat pozornost živinám a látkám, které souvisejí s normálním fungováním imunitního systému. Důležitý je zejména vitamín D. Imunitní buňky na něj dokážou reagovat prostřednictvím specifických receptorů a využívají ho při řízení celé řady obranných procesů. Během léta si organismus část vitamínu D vytváří v kůži působením slunečního záření, s příchodem podzimu se ale tato tvorba postupně snižuje. Z potravy jej získáváme hlavně z tučných ryb, žloutků a některých obohacených potravin, jejich běžná konzumace však nemusí vždy potřebu dítěte pokrýt. (10)(11)

Do sezónní podpory organismu může zapadat také černý bez. Jeho tmavé plody obsahují polyfenoly a antokyany s antioxidačními vlastnostmi a některé studie se zabývají jejich vztahem k průběhu respiračních infekcí. (12)(13)

Kdy vzniká prostor pro dětský multivitamín?

Pestrý jídelníček je ideální základ, realita s dětmi ale bývá trochu jiná. Některé období nejí ryby, jindy odmítají zeleninu, luštěniny nebo celozrnné potraviny a oblíbená jídla se mohou točit stále dokola. Právě u vybíravějších dětí může dobře sestavený multivitamín pomoci doplnit širší spektrum vitamínů a minerálních látek, které organismus potřebuje pro růst, tvorbu energie, nervový systém i imunitu.

Jednotlivé mikronutrienty přitom v těle pracují společně. Vitamíny skupiny B se podílejí na získávání energie z potravy a normální činnosti nervové soustavy, železo je důležité pro přenos kyslíku a kognitivní vývoj dětí, jód souvisí s normální funkcí štítné žlázy a růstem, zatímco zinek, vitamín C a vitamín D podporují normální funkci imunitního systému. Hořčík se zase podílí na fungování nervové soustavy, svalů a energetickém metabolismu. Význam těchto živin pro vývoj a fungování dětského organismu popisuje i odborný podklad k dětské výživě.(14)(15)(16)(17)

Střevo a mozek spolu neustále komunikují

Ve střevech žijí miliardy mikroorganismů, které využívají část živin z potravy a vytvářejí látky ovlivňující prostředí ve střevě, imunitní systém a také komunikaci mezi střevem a mozkem (gut-brain osa).

Velký význam má v této souvislosti vláknina. Určité střevní bakterie ji dokážou zpracovávat a vytvářet z ní látky, které slouží jako výživa pro buňky střevní sliznice a podporují zdravé prostředí ve střevě. Proto má smysl zařazovat do dětského jídelníčku ovoce, zeleninu, oves, luštěniny, celozrnné obiloviny, semínka a ořechy v podobě odpovídající věku.

V některých situacích mohou být vhodným doplňkem také probiotika. U nich je ale důležité sledovat konkrétní použité kmeny. Nestačí se řídit pouze vysokým počtem „miliard bakterií“ na obalu, protože různé probiotické kmeny mohou mít rozdílné vlastnosti. (20)

Láhev s vodou může pro výkon udělat překvapivě hodně

Při řešení vitamínů se snadno zapomene na jednu velmi jednoduchou věc - dítě potřebuje během školního dne dostatečně pít.

Voda je důležitá pro krevní oběh, regulaci tělesné teploty, transport živin i běžné fungování buněk. Nedostatek tekutin se může projevit únavou, bolestí hlavy nebo horším soustředěním.

Láhev s vodou by proto měla být samozřejmou součástí školní tašky. Pro běžný školní den většinou postačí voda nebo neslazený čaj spolu s tekutinami získanými z jídla, ovoce a zeleniny. U dětí, které intenzivně sportují a výrazně se potí, může podle situace dávat smysl také doplnění elektrolytů.

Spánek jako noční servis pro paměť, nervový systém i imunitu

Spánek pomáhá mozku zpracovat informace získané během dne a ukládat je do paměti. Zároveň během něj probíhají regenerační procesy a důležitou práci odvádí také imunitní systém. (18)(19)

Dítě, které dlouhodobě spí málo, proto může mít potíže se soustředěním, náladou nebo učením bez ohledu na to, jak dobře je sestavený jeho jídelníček.

Pomáhá pravidelný čas usínání, dostatek pohybu během dne a omezení obrazovek před spaním. Svůj význam má také pravidelná večeře a omezení kofeinových nápojů či velkého množství sladkostí ve večerních hodinách.

Pozor na kvalitu doplňků stravy a jejich dávkování

U dětských doplňků stravy se vyplatí sledovat nejen obsah účinných látek, ale také celkovou kvalitu a čistotu produktu. Vybírejte ze značek s transparentním složením, bez zbytečných barviv, sladidel nebo dalších aditiv a s jasně uvedeným množstvím jednotlivých živin. Stejně důležité je respektovat doporučený věk a dávkování. Neplatí, že vyšší dávka znamená vždy lepší účinek. Pozornost je vhodné věnovat také kombinování více produktů, aby se stejné vitamíny nebo minerální látky zbytečně nesčítaly. Pokud si nejste jistí vhodností konkrétního doplňku, jeho dávkou nebo dítě užívá léky či má zdravotní potíže, je vhodné poradit se s pediatrem.

Závěr

Návrat do školy proto nemusí znamenat nákup celé poličky doplňků. Mnohem větší smysl má podívat se na jídelníček dítěte, odhalit jeho slabší místa a právě tam doplnit to, co může skutečně chybět. Spojení pestré stravy, dostatku spánku, pohybu, hydratace a rozumně zvolené suplementace vytváří dobré podmínky pro to, aby dítě zvládlo školní rok s energií na učení, sport i volný čas.

Zdroje:

(1) Corkins MR, Daniels SR, de Ferranti SD, Golden NH, Kim JH, Magge SN, Schwarzenberg SJ. Nutrition in Children and Adolescents. Med Clin North Am. 2016 Nov;100(6):1217-1235. doi: 10.1016/j.mcna.2016.06.005. PMID: 27745591.

(2) Nandi A, Ashok A, Kinra S, Behrman JR, Laxminarayan R. Early Childhood Nutrition Is Positively Associated with Adolescent Educational Outcomes: Evidence from the Andhra Pradesh Child and Parents Study (APCAPS). J Nutr. 2015 Apr 1;146(4):806-813. doi: 10.3945/jn.115.223198. PMID: 26962175; PMCID: PMC4807645.

(3) Haimi M, Lerner A. Nutritional deficiencies in the pediatric age group in a multicultural developed country, Israel. World J Clin Cases. 2014 May 16;2(5):120-5. doi: 10.12998/wjcc.v2.i5.120. PMID: 24868510; PMCID: PMC4023304.

(4) Newberry SJ, Chung M, Booth M, Maglione MA, Tang AM, O'Hanlon CE, Wang DD, Okunogbe A, Huang C, Motala A, Trimmer M, Dudley W, Shanman R, Coker TR, Shekelle PG. Omega-3 Fatty Acids and Maternal and Child Health: An Updated Systematic Review. Evid Rep Technol Assess (Full Rep). 2016 Oct;(224):1-826. doi: 10.23970/AHRQEPCERTA224. PMID: 30307735.

(5) Swanson D, Block R, Mousa SA. Omega-3 fatty acids EPA and DHA: health benefits throughout life. Adv Nutr. 2012 Jan;3(1):1-7. doi: 10.3945/an.111.000893. Epub 2012 Jan 5. PMID: 22332096; PMCID: PMC3262608.

(6) https://ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-Consumer/

(7) Derbyshire E. Do Omega-3/6 Fatty Acids Have a Therapeutic Role in Children and Young People with ADHD? J Lipids. 2017;2017:6285218. doi: 10.1155/2017/6285218. Epub 2017 Aug 30. PMID: 28951787; PMCID: PMC5603098.

(8) Bos DJ, Oranje B, Veerhoek ES, Van Diepen RM, Weusten JM, Demmelmair H, Koletzko B, de Sain-van der Velden MG, Eilander A, Hoeksma M, Durston S. Reduced Symptoms of Inattention after Dietary Omega-3 Fatty Acid Supplementation in Boys with and without Attention Deficit/Hyperactivity Disorder. Neuropsychopharmacology. 2015 Sep;40(10):2298-306. doi: 10.1038/npp.2015.73. Epub 2015 Mar 19. PMID: 25790022; PMCID: PMC4538345.

(9) Heilskov Rytter MJ, Andersen LB, Houmann T, Bilenberg N, Hvolby A, Mølgaard C, Michaelsen KF, Lauritzen L. Diet in the treatment of ADHD in children - a systematic review of the literature. Nord J Psychiatry. 2015 Jan;69(1):1-18. doi: 10.3109/08039488.2014.921933. Epub 2014 Jun 16. PMID: 24934907.

(10) Mailhot G, White JH. Vitamin D and Immunity in Infants and Children. Nutrients. 2020 Apr 27;12(5):1233. doi: 10.3390/nu12051233. PMID: 32349265; PMCID: PMC7282029.

(11) https://www.who.int/tools/elena/bbc/vitamind-pneumonia-children

(12) https://doi.org/10.1016/j.jff.2019.01.031

(13) Przybylska-Balcerek A, Szablewski T, Szwajkowska-Michałek L, Świerk D, Cegielska-Radziejewska R, Krejpcio Z, Suchowilska E, Tomczyk Ł, Stuper-Szablewska K. Sambucus Nigra Extracts-Natural Antioxidants and Antimicrobial Compounds. Molecules. 2021 May 14;26(10):2910. doi: 10.3390/molecules26102910. PMID: 34068909; PMCID: PMC8156197.

(14) https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0091743512004616?via%3Dihub

(15) Gutema BT, Sorrie MB, Megersa ND, Yesera GE, Yeshitila YG, Pauwels NS, De Henauw S, Abbeddou S. Effects of iron supplementation on cognitive development in school-age children: Systematic review and meta-analysis. PLoS One. 2023 Jun 27;18(6):e0287703. doi: 10.1371/journal.pone.0287703. PMID: 37368919; PMCID: PMC10298800.

(16) Qian M, Wang D, Watkins WE, Gebski V, Yan YQ, Li M, Chen ZP. The effects of iodine on intelligence in children: a meta-analysis of studies conducted in China. Asia Pac J Clin Nutr. 2005;14(1):32-42. PMID: 15734706.

(17) Maggini S, Wenzlaff S, Hornig D. Essential role of vitamin C and zinc in child immunity and health. J Int Med Res. 2010 Mar-Apr;38(2):386-414. doi: 10.1177/147323001003800203. PMID: 20515554.

(18) Paller KA, Creery JD, Schechtman E. Memory and Sleep: How Sleep Cognition Can Change the Waking Mind for the Better. Annu Rev Psychol. 2021 Jan 4;72:123-150. doi: 10.1146/annurev-psych-010419-050815. Epub 2020 Sep 18. PMID: 32946325; PMCID: PMC7983127.

(19) Ordway MR, Logan S, Sutton EH. Sleep Deficiency in Young Children. Clin Chest Med. 2022 Jun;43(2):229-237. doi: 10.1016/j.ccm.2022.02.007. PMID: 35659021; PMCID: PMC9191821.

(20) Depoorter L, Vandenplas Y. Probiotics in Pediatrics. A Review and Practical Guide. Nutrients. 2021 Jun 24;13(7):2176. doi: 10.3390/nu13072176. PMID: 34202742; PMCID: PMC8308463.