Cyklistika

Ivo Koblasa - "Život bez kola si nedovedu představit"

Ivo Koblasa je český paralympijský reprezentant v cyklistice. V této sportovní disciplíně už dosáhl titulu Vicemistra světa, z dráhového MS už si odnesl tři bronzové medaile, ze silničního jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Ivo v dětství prodělal mozkouvou obrnu, kvůli čemuž má oslabenou levou polovinu těla. Musí tedy používat používat speciální pedály a většinu odpracovat pravou nohou. Žádná z komplikací, které Iva potkaly, jej však neodradily od toho, aby šel za svým cílem. Tím je momentálně titul Mistra světa a medaile z Paralympiády v japonském Tokiu.

Ivo Koblasa - "Život bez kola si nedovedu představit"

 

Váš nejnovější úspěch je stříbro z belgického Ostende. Jaké další závody jsou momentálně před vámi?

Nyní o víkendu cestuji do Kolína nad Rýnem na evropský pohárový závod. V sobotu mě čeká časovka a následně v neděli silniční závod v ulicích Kolína nad Rýnem. Závody v Německu mám velmi rád díky skvělé divácké kulise, ale také velmi dobré organizaci. Letos pojedu ještě na pohárový závod do německého Elzachu, kde je 18 km horská časovka - mně osobně hodně vyhovuje.

Vaše forma jde neustále nahoru - udělal jste nějaké změny v tréninku?

Především jsem začal aktivně spolupracovat s trenérem Jaroslavem Bláhou, který řídí moji dráhovou přípravu. Silniční přípravu pak dává dohromady můj tatínek také s panem Bláhou a výsledkem spolupráce bylo opětovné získání bronzu na mistrovství světa v Los Angeles v březnu 2017. Mám rozšířený realizační team i o pana trenéra Dalera, který mně předává zkušenosti ohledně paralympiády, která bude v Tokiu. Na ní pan Daler získal v roce 1964 zlatou medaili, proto je tím nejpovolanějším. Během přípravného období bych mě spolu s ním čekají dva přípravné kempy přímo v Japonsku.

V treninku se zaměřujeme na přípravu na jeden dráhový vrchol (mistrovství světa) a dva silniční ( většinou jeden světový pohár a mistrovství světa). Dříve jsem moc nerozlišoval, co je vrchol a co ne, prostě jsem s chutí závodil a do každého závodu šel po hlavě. V současné světové konkurenci tuto metodiku už aplikovat nelze.

Nastaly i nějaké změny v jídelníčku?

Ano, do svého jídelničku jsem zařadil obědy v raw kvalitě připravované do teploty 42°C. Mimo to jsem se začal naprosto striktně řídit doporučením výživového poradce pana Votavy. Ten mě přivedl k tomu, že jsem mimo jiné ze suplementace odstranil doplňky stravy obsahující umělá sladidla a nevhodná E.

Při treninku nevyužívám iontové nápoje, ale čisté minerály s vodou - tato volba je super. Na závodech se potom držím pouze produktů Reflex, které mně zabezpečují přísun důležité energie i při těžkých závodech. Díky mému postižení levé ruky nedokážu za jízdy používat energetické tyčinky, proto jejich funkci plně nahrazuje nápoj The Edge.

Máte z poslední doby dobrou zkušenost s nějakým doplňkem?

Velmi intenzivně využívám také přírodní produkty, např. proti zánětům v pravém koleni. Aktuálně musím zmínit Boswelii, která má až překvapivý účinek. Zpočatku jsem byl skeptický, ale tento doplněk překvapivě přinesl stabilizaci zdravotního stavu mého pravého kolena, kde jsem dlouhodobě trpěl záněty. Moje neuroložka u Svaté Anny měla dokonce za to, že jsem prodělal invazivní protizánětlivou léčbu.

Zde je třeba doplnit, že jsem v mladistvém věku prodělal dětskou mozkovou obrnu a díky ní mám výrazně slabší levou část těla. Proto nedokážu šlapat kadenci jako ostatní cyklisté, takže volím těžší převody v kombinaci s pedály Q ring, které mají oválný tvar a podporují silové šlapání překonáním mrtvého bodu. Z toho plyne výrazně větší zatížení pravé nohy kladoucí velké nároky na její bezchybnou činnost.

Vaše úspěchy jsou vzorem pro spoustu lidí, které motivujete. Můžete popsat, v čem nacházíte motivaci vy?

Od malička pro mě bylo kolo především rehabilitační pomůckou - dříve jsem seděl na odrážedle než dokázal chodit. Následně v 6 letech, kdy jsem prodělal operaci tzv. Calosotomii (chirirgické oddělení hemisfér mozku z důvodu medikamenty nezastavitelného šíření epilepsie), se kolo opět stalo nedílnou součástí rehabilitace. Postupně se z této povinnosti stala vášeň - dnes si už život bez kola nedovedu představit.

A co je pro mě motivací dnes? Určitě možnost závodit v českém teamu s nejlepším světovým cyklistou Jirkem Ježkem, který je pro mě nejen vzorem, ale také velkým kamarádem, kterého si velmi vážím.

Každý závod je pro mě výzvou, nejdříve to byly závody českého poháru handicapovaných, kdy jsem chtěl vítězit a nakonec se mi podařilo získat 16. titulů mistra ČR v silniční cyklistice. Souběžně se přišel i peloton českého poháru zdravých cyklistů, kde mám možnost se měřit s těmi nejlepšími českými profesionály. V červnu opět plánuji mistrovskou časovku kategorie Elite, na kterou se moc těším, neboť mám v pelotonu cyklistů spoustu kamarádu. Největší potom mezi závodníky brněnské Dukly, se kterými trénuji v zimních měsících na dráze ve Vídni.

Od mého příchodu mezi zdravé cyklisty jsem se stal především propagátorem integrace handicapovaných a zdravých cyklistů. Ukázel jsem, že i závodník s mým hendikepem může závodit. Za svůj život se pak na mě obrátila celá řada rodičů, kterým jsem poradil, jak upravit kolo pro konkrétní postižení a kde závodit. Za tuto moji činnost jsem byl v loňském roce oceněn cenou Jihomoravského kraje za podporu integrace handicapovaných sportovců. Tohoto ocenění si velmi vážím. Svoji účastí podporuji i takové projekty jako je Na kole dětem Josefa Zimovčáka nebo činnost Nadace Agel, kde motivujeme zraněné a operované děti v jejich rehabilitaci po úrazech.

[gallery ids="3387,3388,3389,3393"]