Zdraví na duši: Porozumění depresi a jak se z ní vymanit za pomoci přírodní podpory - 1.díl

Věděli jste, že do roku 2030 bude deprese jednou z hlavních zátěží ovlivňujících rozvoj chorob? Deprese je vážné a rozšířené duševní onemocnění ovlivňující miliony lidí po celém světě. Toto onemocnění není pouze smutkem nebo občasným pocitovým výkyvem. Jde o komplexní stav, který může zasáhnout každou oblast života. Dnes se podíváme na projevy, možné příčiny a rizikové faktory vedoucí k propuknutí depresivní poruchy.

Zdraví na duši: Porozumění depresi a jak se z ní vymanit za pomoci přírodní podpory - 1.díl

Kdy už to není jen špatná nálada?

Špatnou náladu nebo smutek zažíváme občas každý. Jedná se o běžné emoce, které mají svůj význam a působí z krátkodobého hlediska. Špatnou náladu nebo smutek zažíváme většinou z konkrétního a jasného důvodu. Kdežto deprese je duševní stav jedince, který působí dlouhodobě a dokonce ani nepotřebuje konkrétní spouštěč. Dotyčný je zkrátka smutný kvůli všemu. Mění se vnímání světa vnějšího i vnitřního, nic nedává smysl, nic se nezdá zajímavé a nedokážeme prožívat radost z ničeho, co nám ji v minulosti přinášelo. Ovlivněny jsou veškeré oblasti života včetně vztahů, pracovní výkonosti a zájmů. Aby byla diagnostikována deprese, příznaky musí být přítomny po dobu alespoň 2 týdnů.

Příznaky deprese

  1. Únava - lidé v depresi se často cítí vyčerpaní a neschopní vykonávat fyzickou nebo duševní práci. Ve velké studii zahrnující téměř 2 000 pacientů s depresí v šesti zemích souhlasilo 73 procent pacientů s tím, že pociťovali únavu. (1)
  2. Poruchy spánku - nespavost je častým příznakem deprese. Dalšími příznaky deprese jsou poruchy v poměru spánku s rychlým pohybem očí (REM) ke spánku bez REM, snížená doba spánku s pomalými vlnami a zhoršená kontinuita spánku. Podle výzkumu zveřejněného v Dialogues in Clinical Neuroscience mají asi tři čtvrtiny pacientů s depresí příznaky nespavosti a hypersomnie (neboli nadměrná ospalost) je přítomna asi u 40 procent mladých depresivních dospělých a 10 procent starších pacientů. Příznaky způsobují obrovské utrpení, mají zásadní dopad na kvalitu života. (2)
  3. Kognitivní dysfunkce a potíže se soustředěním - Známky kognitivní dysfunkce u pacientů s depresí zahrnují poruchy psychomotorické rychlosti, paměti, verbální plynulosti, pozornosti, výkonných funkcí (jako je plánování a řešení problémů) a rychlosti zpracovávání. Podle výzkumu zveřejněného v Annual Review of Clinical Psychology mají lidé, kteří vykazují známky deprese, také potíže odpoutat se od negativních podnětů. Mají také deficity v kognitivní kontrole při zpracování negativních podnětů. (3)
  4. Pocity bezcennosti a beznaděje - Podle výzkumu publikovaného v Journal of Affective Disorders kognitivní modely předpovídají, že náchylnost k depresi je způsobena předpojatostí vinit se za selhání v globálním měřítku. To má za následek nadměrné sebeobviňující emoce, sníženou sebehodnotu, beznaděj a depresivní náladu. Studie zahrnující 132 pacientů s depresivní poruchou zjistila, že pocity nedostatečnosti, depresivní nálady a beznaděje se objevily jako nejčastěji se vyskytující a konzistentní příznaky, které postihly více než 90 procent pacientů. (4)
  5. Podrážděnost nebo neklid - Klinické studie u dětí a dospívajících s depresí ukázaly, že nejčastěji uváděným příznakem středně těžké deprese je podrážděnost. Výzkum ukazuje, že podrážděnost je pravděpodobnější u žen, mladých, nezaměstnaných lidí, kteří mají nižší kvalitu života a mají v anamnéze alespoň jeden pokus o sebevraždu. Podle výzkumu publikovaného v Molecular Psychiatry může být podrážděnost se záchvaty vzteku přítomna u více než jedné třetiny pacientů s depresivní poruchou. (5)
  6. Ztráta zájmu o koníčky nebo aktivity - Jedním z hlavních příznaků deprese je snížení výkonu a zájmu. Je to základní požadavek pro diagnostiku těžké depresivní epizody. Vědecký termín pro sníženou schopnost prožívat potěšení je anhedonie. Depresivní lidé si už neváží činností a koníčků, které jim kdysi přinášely potěšení. Lidé mohou začít mít pocit, že nemají žádný účel. Ztrácejí sociální vazby kvůli své nečinnosti v komunitě, v práci nebo v rodině. (6)
  7. Změny chuti k jídlu – Patří sem buď nadměrně snížená, nebo zvýšená chuť k jídlu. Často se také objevuje touha po sladkých, kaloricky nabitých potravinách. (7)
  8. Chronické bolesti - Neurotransmitery, které ovlivňují bolest i náladu, jsou serotonin a norepinefrin; dysregulace těchto přenašečů spojuje jak depresi, tak bolest. Vědci naznačují, že obecně platí, že čím horší jsou bolestivé fyzické příznaky, tím závažnější je deprese. Zvýšená míra sebevražedných myšlenek se také vyskytuje u pacientů s chronickou bolestí. (8)
  9. Zažívací potíže - Údaje naznačují, že emoční stres a deprese mohou ovlivnit vývoj gastrointestinálních poruch. Ve studii z roku 2015 souvisely stres a deprese s funkční dyspepsií (nebo diskomfortem na hrudi a břiše), syndromem dráždivého tračníku a refluxní ezofagitidou. Deprese byla také spojena se žaludečními vředy, nezhoubnými nádory a rakovinou tlustého střeva a žaludku. (9)
  10. Úzkosti - Studie ukazují, že 90 procent pacientů s depresí má souběžné příznaky úzkosti a přibližně 50 procent pacientů s depresí splňuje kritéria pro komorbidní úzkostnou poruchu, což znamená, že současně pociťují příznaky deprese a úzkosti. (10)
  11. Sebevražedné myšlenky - Údaje publikované v Annals of General Psychiatry naznačují, že 59 až 87 procent obětí sebevražd trpí těžkou depresí. Sebevražda se ukázala jako multikauzální chování. Lidé, kteří zažívají úzkost a depresi současně, jsou vystaveni většímu riziku rozvoje sebevražedných myšlenek. (11)

Pokud u sebe zaznamenáte známky nebo příznaky deprese a přetrvávají nebo nezmizí, promluvte si s vaším poskytovatelem zdravotní péče. Pokud uvidíte známky nebo příznaky deprese u někoho, koho znáte, povzbuďte ho, aby vyhledal pomoc odborníka.

Koho postihuje?

Deprese může postihnout lidi všech věkových kategorií, ras, etnických skupin a pohlaví. U žen je deprese diagnostikována častěji než u mužů, ale depresi mohou mít i muži. Protože je u mužů méně pravděpodobné, že své pocity nebo emocionální problémy rozpoznají, budou o nich mluvit a vyhledávat pomoc, jsou vystaveni většímu riziku, že příznaky deprese nebudou diagnostikovány nebo nedostatečně léčeny.

Příčiny a rizikové faktory:

Neexistuje žádná jediná příčina deprese. Předpokládá se, že roli mohou hrát biologické procesy, psychologické faktory, hlavní události v životě člověka a osobní okolnosti. Některé příklady mnoha příčin deprese zahrnují:

  • genetika
  • stres
  • traumatické zážitky
  • nevyřešené emocionální problémy
  • určité léky
  • zdravotní stavy (jako je rakovina, mrtvice, srdeční infarkt nebo nedostatečná funkce štítné žlázy)
  • zneužívání návykových látek
  • nedostatek slunečního světla
  • nerovnováha neurotransmiterů
  • hormonální nerovnováha
  • nedostatky ve výživě
  • toxicita z plísní a kovů
  • strava
  • hypoglykémie

V průběhu let vědci zjistili, že více případů deprese je charakterizováno přibýváním více chronických mírných stresorů. Patří mezi ně pracovní stres, povinnosti v rámci domácnosti a finanční potíže.

Více specifickou příčinou deprese je sezónní afektivní porucha, která je formou klinické deprese, jež přichází a odchází v sezónním vzoru. Má se za to, že nedostatek vitaminu D a nedostatek slunečního záření brání správnému fungování části mozku, hypotalamu, což vede k narušení cirkadiánních rytmů. Když jsou naše cirkadiánní rytmy mimo mísu, může to zvýšit hladiny melatoninu. Toto zvýšení způsobuje, že se cítíme ospalí a letargičtí, a zároveň snižuje hladinu serotoninu, ovlivňuje naši náladu a chuť k jídlu. (12)

Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) je u deprese běžně přehlížená. Konzumace cukru a jednoduchých sacharidů, jako je bílá rýže, bílý chléb a bílá mouka, způsobuje rychlé a dramatické zvýšení hladiny cukru v krvi. To pak vyvolává přehnanou inzulínovou odpověď. Studie z roku 2013 provedená na University of Washington Medical School zahrnovala více než 4 000 pacientů s diabetem. Výzkumníci zjistili, že pacienti s depresí (ve srovnání s pacienty bez deprese) měli výrazně vyšší riziko těžkých hypoglykemických epizod a větší počet hypoglykemických epizod. (13)

Alkohol snižuje hladinu serotoninu a norepinefrinu, utlumuje mozek a nervový systém a omezuje působení stresových hormonů. Podle studie z roku 2011 zveřejněné v Addiction existuje souvislost mezi užíváním alkoholu a depresí. Vědci zjistili, že rostoucí vztah k alkoholu také zvyšuje riziko deprese. Potenciální mechanismy, které jsou základem těchto vazeb, zahrnují neurofyziologické a metabolické změny vyplývající z expozice alkoholu. (14)

Závěrem

  • Depresivní porucha je syndrom negativně ovlivňující život člověka. Zahrnuje určité symptomy, které znemožňují schopnost fungovat v každodenním životě.
  • Deprese může vzniknout v různých fázích života a za mnoha okolností. Výzkumy naznačují, že ženy a starší lidé mají větší pravděpodobnost rozvoje deprese. Stres, duševní onemocnění a velké životní změny jsou dalšími běžnými rizikovými faktory deprese.
  • Neexistuje jediná příčina deprese – odborníci se domnívají, že roli mohou hrát biologické procesy, psychologické faktory, velké události v životě člověka a osobní okolnosti.
  • Existuje mnoho komplexních a rozmanitých příznaků deprese, včetně únavy, změn chuti k jídlu, úzkosti, pocitů bezcennosti a kognitivní dysfunkce.
  • V případě podezření na rozvoj deprese u vás nebo vašich blízkých, neváhejte kontaktovat odbornou pomoc.

V dalším díle se podíváme na to, jaké jsou přírodní možnosti prevence a léčby depresivní poruchy.

Autorka článku: Lucie Kokyová

Zdroje:

(1) Tylee A, Gastpar M, Lépine JP, Mendlewicz J. DEPRES II (Depression Research in European Society II): a patient survey of the symptoms, disability and current management of depression in the community. DEPRES Steering Committee. Int Clin Psychopharmacol. 1999 May;14(3):139-51. doi: 10.1097/00004850-199905002-00001. PMID: 10435767.

(2) Nutt D, Wilson S, Paterson L. Sleep disorders as core symptoms of depression. Dialogues Clin Neurosci. 2008;10(3):329-36. doi: 10.31887/DCNS.2008.10.3/dnutt. PMID: 18979946; PMCID: PMC3181883.

(3) Gotlib IH, Joormann J. Cognition and depression: current status and future directions. Annu Rev Clin Psychol. 2010;6:285-312. doi: 10.1146/annurev.clinpsy.121208.131305. PMID: 20192795; PMCID: PMC2845726.

(4) Zahn R, Lythe KE, Gethin JA, Green S, Deakin JF, Young AH, Moll J. The role of self-blame and worthlessness in the psychopathology of major depressive disorder. J Affect Disord. 2015 Nov 1;186:337-41. doi: 10.1016/j.jad.2015.08.001. Epub 2015 Aug 5. PMID: 26277271; PMCID: PMC4573463.

(5) Fava M, Hwang I, Rush AJ, Sampson N, Walters EE, Kessler RC. The importance of irritability as a symptom of major depressive disorder: results from the National Comorbidity Survey Replication. Mol Psychiatry. 2010 Aug;15(8):856-67. doi: 10.1038/mp.2009.20. Epub 2009 Mar 10. PMID: 19274052; PMCID: PMC3012558.

(6) Pizzagalli DA. Depression, stress, and anhedonia: toward a synthesis and integrated model. Annu Rev Clin Psychol. 2014;10:393-423. doi: 10.1146/annurev-clinpsy-050212-185606. PMID: 24471371; PMCID: PMC3972338.

(7) Simmons WK, Burrows K, Avery JA, Kerr KL, Bodurka J, Savage CR, Drevets WC. Depression-Related Increases and Decreases in Appetite: Dissociable Patterns of Aberrant Activity in Reward and Interoceptive Neurocircuitry. Am J Psychiatry. 2016 Apr 1;173(4):418-28. doi: 10.1176/appi.ajp.2015.15020162. Epub 2016 Jan 22. PMID: 26806872; PMCID: PMC4818200.

(8) Trivedi MH. The link between depression and physical symptoms. Prim Care Companion J Clin Psychiatry. 2004;6(Suppl 1):12-6. PMID: 16001092; PMCID: PMC486942.

(9) Lee SP, Sung IK, Kim JH, Lee SY, Park HS, Shim CS. The effect of emotional stress and depression on the prevalence of digestive diseases. J Neurogastroenterol Motil. 2015 Mar 30;21(2):273-82. doi: 10.5056/jnm14116. PMID: 25779692; PMCID: PMC4398234.

(10) Regier DA, Rae DS, Narrow WE, Kaelber CT, Schatzberg AF. Prevalence of anxiety disorders and their comorbidity with mood and addictive disorders. Br J Psychiatry Suppl. 1998;(34):24-8. PMID: 9829013.

(11) Gonda X, Fountoulakis KN, Kaprinis G, Rihmer Z. Prediction and prevention of suicide in patients with unipolar depression and anxiety. Ann Gen Psychiatry. 2007 Sep 5;6:23. doi: 10.1186/1744-859X-6-23. PMID: 17803824; PMCID: PMC2031887.

(12) Melrose S. Seasonal Affective Disorder: An Overview of Assessment and Treatment Approaches. Depress Res Treat. 2015;2015:178564. doi: 10.1155/2015/178564. Epub 2015 Nov 25. PMID: 26688752; PMCID: PMC4673349.

(13) Katon WJ, Young BA, Russo J, Lin EH, Ciechanowski P, Ludman EJ, Von Korff MR. Association of depression with increased risk of severe hypoglycemic episodes in patients with diabetes. Ann Fam Med. 2013 May-Jun;11(3):245-50. doi: 10.1370/afm.1501. PMID: 23690324; PMCID: PMC3659141.

(14) Boden JM, Fergusson DM. Alcohol and depression. Addiction. 2011 May;106(5):906-14. doi: 10.1111/j.1360-0443.2010.03351.x. Epub 2011 Mar 7. PMID: 21382111.