Hladina homocysteinu - rostlinné proteiny pomohou mít ji pod kontrolou

Homocystein se v organismu přirozeně vyskytuje a za normálních okolností nezpůsobuje žádné komplikace. Vzniká jako vedlejší produkt procesu methylace, při kterém tělo využívá aminokyselinu methionin. Normálně se homocystein přeměňuje zpět na methionin nebo se použije k produkci cysteinu a dalších užitečných látek. Problémy nastávají ve chvíli, kdy jsou tyto přeměny blokovány a dochází ke zvyšování hladin homocysteinu. Pro efektivní přeměnu homocysteinu jsou potřeba určité živiny, mezi které patří například kyselina listová, vitamin B12, B6 a B2, zinek nebo hořčík. Právě nedostatek kyseliny listové je jednou z nejčastějších příčin zvýšené hladiny homocysteinu v západní populaci. Dobrou zprávou je, že hladiny homocysteinu lze poměrně dobře kontrolovat pomocí úpravy jídelníčku nebo užíváním určitých doplňků výživy. [1]

 

Výše jsme zmínili, že pro přeměnu homocysteinu jsou klíčové především tři látky: kyselina listová, vitamin B12 a B6. Publikované studie ukazují, že doplňky obsahující kyselinu listovou (0,5 až 5 mg/den) snižují hladinu homocysteinu přibližně o 12 až 30 %. V nedávné studii bylo ženám trpícím cervikální dysplazií (přednádorové změny na děložním čípku) podáváno 10 mg kyseliny listové denně, ať už ji měly nedostatek nebo ne. Po osmi týdnech bylo pozorováno významné snížení hladiny homocysteinu a klesající trend pokračoval i po šesti měsících. [2]
Kyselina listová je jednou z odpovědí na zvýšenou hladinu homocysteinu, ale není to jediná odpověď. Pomáhají i další vitaminy. Aby kyselina listová fungovala, musí být k dispozici vitamin B12. Vitamín B6 zase musí být přítomen, aby se homocystein mohl přeměnit na cystein a další prospěšné molekuly na bázi síry. [3]
Další možností pro detoxikaci homocysteinu je využití betainu, který nevyžaduje žádné vitaminové kofaktory. Betain lze užívat ve spojení s kyselinou listovou, pokud ta nesnižuje homocystein na uspokojivou úroveň. Spoléhat se na samotný betain se však nedoporučuje, protože kyselina listová má kromě snižování homocysteinu i řadu dalších důležitých funkcí.
Velký vliv na hladinu homocysteinu může mít také váš styl stravování. Homocystein pochází z aminokyseliny methioninu, který je v živočišných bílkovinách zastoupen více než v rostlinných bílkovinách. Naopak kyselina listová, která může pomoci s kontrolou hladiny homocysteinu, se nachází převážně v zelenině a luštěninách. To by naznačovalo, že lidé na vegetariánské stravě by měli mít vyšší hladiny kyseliny listové a nižší hladiny homocysteinu. Tyto předpoklady potvrzuje i jedna nedávná studie, která ukázala, že kontrolovaná veganská strava (žádné živočišné produkty, tabák, alkohol ani kofein) během jednoho týdne dopomohla ke snížení hladiny homocysteinu o 13 %. Na druhou stranu by si však vegetariáni a vegani měli dávat pozor na příjem vitaminu B12, jehož nedostatek může také vést ke zvyšování hladiny homocysteinu. Vitamin B12 se hojně vyskytuje v živočišných produktech, ale zřídka v rostlinách. Jedinými známými neživočišnými zdroji B12 jsou fermentované potraviny (jako je tempeh), mořské řasy a doplňky stravy. [4]

Rostlinné proteiny

Jednou z variant, jak nahradit část živočišných bílkovin rostlinnými, může být například užívání rostlinných proteinů. Dnešní trh již nabízí nepřeberné množství variant rostlinných proteinů. Ty mohou mít, především při vhodné kombinaci jejich zdrojů, srovnatelné přínosy jako proteiny živočišného původu.
U rostlinných proteinů je často poukazováno na fakt, že mají většinou nižší obsah jedné nebo dvou esenciálních aminokyselin, což může způsobit nižší využitelnost těch ostatních. Tento problém lze však eliminovat vhodnou kombinací více rostlinných zdrojů, díky které můžeme dosáhnout mnohem vyváženějšího aminokyselinového spektra. Kombinace proteinu s nižším obsahem lysinu a vyšším obsahem methioninu (např. rýžový, konopný, pšeničný) s proteinem s vyšším obsahem lysinu a nižším obsahem methioninu (např. hrachový, sójový) může účinně optimalizovat celkové spektrum aminokyselin a posílit tak i anabolické vlastnosti takového proteinu. Rostlinné proteiny s nižším obsahem methioninu, jako je například hrachový protein, mohou být navíc vhodným zdrojem bílkovin, pokud vás trápí zvýšená hladina homocysteinu. Snížený příjem methioninu by mohl být spojen s nižší produkcí homocysteinu.
Pokud je pro vás důležitá stimulace proteinové syntézy, nabízí se také možnost obohatit rostlinný protein o čistý leucin. Studie ukázaly, že v takovém případě bude vliv na proteinovou syntézu podobný, jako u syrovátkového proteinu. [5] Níže se blíže podíváme na vybrané varianty rostlinných proteinů:

Hrachový protein

Bílkovina speciální odrůdy hrachu setého se získává čistě pomocí vody bez použití jakýchkoliv chemických prostředků. Obsahuje všechny esenciální aminokyseliny a svými parametry se blíží syrovátkové nebo vaječné bílkovině. Hrachová bílkovina je bohatá na glutamin a arginin, solidní zastoupení mají také větvené aminokyseliny leucin, isoleucin a valin. [6]

Rýžový protein

Protein z hnědé rýže má výborný aminokyselinový profil a jsou v něm zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny. Svou kvalitou a stravitelností se velmi blíží syrovátkové a vaječné bílkovině. Je nízko alergenní a je tedy vhodný pro všechny s intolerancí mléčných výrobků, vajec, sóji, lepku apod. [6]

Konopný protein

Konopný protein je zdrojem 21 aminokyselin včetně všech esenciálních. Až 65 % obsahu bílkovin u něj tvoří globulární protein edestin, který je významný pro svou vysokou biologickou dostupnost. Konopný protein je navíc bohatý na omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, které jsou zde zastoupeny v optimálním poměru. Obsahuje také vysoké množství vlákniny, železa, fosforu, hořčíku a vitamínu B3. [6]

Protein z dýňových semen

Protein z dýňových semen má nízký obsah esenciálních aminokyselin threonin a lysin, nejedná se tedy o kompletní protein. Přesto je dýňový protein velmi výživný, dodává vysoké množství hořčíku, zinku, železa a dalších minerálů a rostlinných sloučenin. Zatím bylo provedeno pouze pár studií o zdravotních přínosech proteinu z dýňových semen, ale existují důkazy, že může mít antioxidační a protizánětlivé vlastnosti [7,8,9]. Když byl potkanům s onemocněním jater podáván protein z dýňových semen, zlepšily se určité markery zdraví jater ve srovnání s potkany, kterým byl podáván kasein. Navíc byl u potkanů, kteří konzumovali dýňový protein, pozorován 22% pokles „špatného“ LDL cholesterolu a až 48% zvýšení antioxidační aktivity v krvi. [8]

Protein ze slunečnicových semen

Protein izolovaný ze slunečnicových semínek je relativně nová varianta veganského proteinu. Stejně jako ostatní proteiny ze semen má nízký obsah esenciální aminokyseliny lysinu. Je však dobrým zdrojem všech ostatních esenciálních aminokyselin. Pro zlepšení hladiny lysinu se slunečnicový protein někdy kombinuje například s hrachovým proteinem. Dosud neexistují žádné studie, které by u zvířat nebo lidí porovnávaly zdravotní účinky proteinu ze slunečnicových semen s jinými zdroji proteinů.

Protein z bobu obecného

Podobně jako u jiných rostlinných proteinů je jednou z klíčových výhod proteinu z bobu obecného (Vicia faba, faba bean, fava bean) to, že obsahuje řadu vitamínů a minerálů, například vitaminy skupiny B, zinek, hořčík, železo, fosfor, měď a mangan. Pokud je pro vás důležitá chuť a struktura proteinu, určitě oceníte skutečnost, že protein z bobu obecného není tolik zrnitý, jako jiné rostlinné proteiny. Jeho chuť se hodí pro sladké i slané varianty a navíc je poměrně tepelně stabilní. Můžete jej tak přidat do ovocného smoothie nebo třeba zeleninových polévek. Obsah bílkovin v proteinu z bobu obecného bývá srovnatelný s produkty s obsahem hrachového proteinu nebo syrovátkového proteinového izolátu. Obsahuje všechny esenciální aminokyseliny a mezi rostlinnými proteiny má jeden z nejlepších aminokyselinových profilů. Je pro něj typický poměrně vysoký podíl větvených aminokyselin leucinu, isoleucinu a valinu.

Zvýšená hladina homocysteinu může být jednou z příčin různých zdravotních komplikací. Může výrazně zvyšovat riziko infarktu a mrtvice, má vliv také na rozvoj deprese nebo problémy se zrakem. Naštěstí existují poměrně jednoduché způsoby, jak mít hladiny homocysteinu pod kontrolou. Významný vliv na snížení hladiny homocysteinu má například kyselina listová a vitaminy B12 a B6. Pomoci může také omezení konzumace živočišných bílkovin, které můžete efektivně nahradit rostlinnými variantami proteinů.

 

Reference: