Hořčík

Hořčík a jeho přínos pro děti

Rodiče většinou ví, že jejich ratolesti potřebují dostatek vápníku a železa. Hořčíku se však nedostává zdaleka tolik pozornosti, přesto je pro zdravý vývoj a růst dětí nezbytný.

Hořčík a jeho přínos pro děti

Hořčík je jedním z nejvíce zastoupených minerálů v lidském těle a je klíčový pro naše zdraví již od útlého věku. Je nezbytný pro vývoj kostí, regulaci nálady, produkci energie a uvolnění svalů. [1,2,3,4]

Přirozený obsah hořčíku v potravinách bohužel stále klesá a mnoho dětí (ani dospělých) nedosahuje jeho doporučeného denního příjmu. Děti jsou navíc často v jídle velmi vybíravé, což může dostatečný příjem vybraných mikronutrientů včetně hořčíku ještě více komplikovat. [5]

Vývoj kostí

Určitě jste už slyšeli, že pro zdraví kostí je důležitý příjem vápníku. Hořčík však může být minimálně stejně důležitý. Je nutný pro správnou absorpci vápníku, přeměnu vitamínu D na aktivní formu a regulaci hormonů potřebných pro růst a vývoj kostí. [1,3]

Výsledky studie z roku 2013 ukázaly, že hladiny hořčíku v těle jsou jedním z klíčových prediktorů zdraví kostí dětí. [7] Optimální hladiny hořčíku jsou u dětí obzvláště důležité, protože právě v tomto období je největší šance pozitivně ovlivnit kvalitu kostní hmoty. [6]

Psychické a neurologické funkce

Nízká hladina hořčíku může u dětí přispívat k neklidu, podrážděnosti a problémům s pozorností. [4,8] Děti, které jsou vystavovány fyzickému nebo psychickému stresu, mohou mít nižší hladiny hořčíku, protože tělo spotřebovává hořčík, aby se vypořádalo se stresovou reakcí. [1] Zvýšení hladiny hořčíku by tak mohlo pomoci tyto u dětí poměrně běžné problémy zvládat a předcházet jim. Podle studie z roku 2015 adolescenti, kteří měli vyšší příjem hořčíku, vykazovali nižší úrovně agresivity a méně problémů s pozorností. [8]

Hořčík je důležitý také pro správné neurologické funkce a produkci neurotransmiterů podporujících náladu. Pomáhá optimalizovat hladinu kyseliny gaba-aminomáselné, zkráceně jen GABA, neurotransmiteru, který má uklidňující účinky, podporuje relaxaci a kvalitu spánku. Správné hladiny GABA pomáhají udržet děti klidné, soustředěné a spokojené. [11]

Podpora růstu a produkce energie

Hořčík u dětí hraje významnou roli v růstu, vývoji a produkci energie. Je nezbytný pro svalovou sílu, syntézu bílkovin, enzymatickou aktivitu, růst buněk a regeneraci. Pokud vaše děti nemají dostatek energie, může to být způsobeno nedostatkem hořčíku. Většina tělesné energie pochází z ATP, molekuly, která přeměňuje energii z potravy na palivo pro další procesy v těle. A právě hořčík je pro tento proces nezbytný. [11]

Hořčík může také pomoci zmírnit růstové bolesti během období růstu. Je nezbytný pro svalovou kontrakci a relaxaci, bez něj se svaly nemohou správně uvolnit, což může vést ke křečím, slabosti a zvýšené podrážděnosti nervového systému. [11,12]

Produkce hormonů

Hořčík má nezanedbatelnou roli také při produkci pohlavních hormonů, hlavními jsou testosteron a estrogen. Pohlavní hormony jsou produkovány z nasycených tuků a je nezbytné, aby v organismu byl k dispozici hořčík a vitamín B6, které napomáhají jejich tvorbě.  Pohlavní hormony se vážou na receptory v mozku, gastrointestinálním traktu a pohlavních orgánech a působí v celém těle. Zvýšené hladiny těchto hormonů mohou vést ke změnám nálady a chování. Dostatečný příjem hořčíku může pomoci dopady těchto změn zmírnit.

Kolik hořčíku děti potřebují?

Doporučený denní příjem hořčíku se liší podle věku. Pro děti ve věku 4 až 6 let je doporučený denní příjem hořčíku 120 mg, pro děti ve věku 7 až 10 let 200 mg a pro dospívající 280 až 300 mg.

Ztráty hořčíku

Velmi aktivní děti nebo ty, které se více potí, mohou vyžadovat vyšší příjem hořčíku, protože 10 až 15 % z celkového množství hořčíku může být z těla vyloučeno potem. Zvýšené ztráty jsou také pozorovány při dlouhodobém průjmu, zvracení nebo nadměrném vylučování ledvinami (nejčastěji při cukrovce, onemocnění střev nebo užívání projímadel).[1]

Dlouhotrvající intenzivní stres, starosti a úzkost spojené se školou, mimoškolními povinnostmi nebo vztahy s rodinou a vrstevníky mohou značně zvyšovat vylučování hořčíku z organismu, zvláště při absenci potravin bohatých na tuto látku v jídelníčku.

Příznaky nedostatku hořčíku

  • Záškuby svalů, svalové napětí, křeče (zejména v malých svalech, jako je oční víčko), křeče v nohou nebo růstové bolesti
  • Nadměrné obavy, úzkost, podrážděnost a záchvaty paniky
  • Neklid a potíže se spánkem
  • Potíže s udržením pozornosti, hyperexcitabilita a hyperaktivita
  • Skřípání zubů
  • Citlivost na hluk
  • Svalová slabost a letargie
  • Zácpa

Nežádoucí účinky

Při požití hořčíku v potravinách nebylo pozorováno žádné riziko toxicity ani vedlejší účinky. Při suplementaci je jediným známým vedlejším účinkem, který lze pozorovat, průjem, který je klasifikován jako první známka nadměrného příjmu hořčíku (nad 350 mg/den). Snížením dávky nebo rozdělením do více dávek během dne se tento příznak zpravidla vyřeší a maximalizuje se biologická dostupnost.

Závěrem

Nedostatek hořčíku je spojen s řadou klinických stavů, protože hraje klíčovou roli ve stovkách základních biochemických drah. Vzhledem k tomu, že je často obtížné motivovat děti, aby jedly pestrou a vyváženou stravu bohatou na obsah hořčíku, může u nich poměrně často hrozit nedostatek hořčíku. Je tedy důležité vzít v úvahu všechna potenciální rizika nedostatku hořčíku a v případě potřeby zvážit suplementaci tohoto minerálu. Nezapomínejte tedy, že u dětí je hořčík klíčový pro zdraví kostí, svalovou funkci a růst. U dospívajících pak pomáhá při produkci hormonů i zvládání stresu a úzkosti.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

 

Reference:

  1. Schwalfenberg, G., & Genuis, S. J. (2017). The Importance of Magnesium in Clinical Healthcare. Scientifica, 2017, 1-14.
  2. Hodges, R. E., & Minich, D. M. (2015). Modulation of Metabolic Detoxification Pathways Using Foods and Food-Derived Components: A Scientific Review with Clinical Application. Journal of nutrition and metabolism, 2015, 760689.
  3. Abenavoli, L., Izzo, A. A., Milić, N., Cicala, C., Santini, A. & Capasso, R. (2018). Milk thistle (Silybum marianum): A concise overview on its chemistry, pharmacological, and nutraceutical uses in liver diseases. Phytotherapy Research. 2018;32(11):2202–2213.
  4. Loguercio, C. & Festi, D. (2011). Silybin and the liver: From basic research to clinical practice. World Journal of Gastroenterology, 17(18), 2288– 2301.
  5. Farzaei, M. H., Zobeiri, M., Parvizi, F., El-Senduny, F. F., Marmouzi, I., Coy-Barrera, E., … Abdollahi, M. (2018). Curcumin in Liver Diseases: A Systematic Review of the Cellular Mechanisms of Oxidative Stress and Clinical Perspective. Nutrients, 10(7), 855.
  6. Szopa, A., Ekiert, R., & Ekiert, H. (2017). Current knowledge of Schisandra chinensis (Turcz.) Baill. (Chinese magnolia vine) as a medicinal plant species: a review on the bioactive components, pharmacological properties, analytical and biotechnological studies. Phytochemistry reviews : proceedings of the Phytochemical Society of Europe, 16(2), 195–218.
  7. Sotelo-Félix, J., Martinez-Fong, D., Murie,l P., Santillán, R. L., Castillo, D. & Yahuaca, P. (2002). Evaluation of the effectiveness of Rosmarinus officinalis (Lamiaceae) in the alleviation of carbon tetrachloride-induced acute hepatotoxicity in the rat. Journal of Ethnopharmacology, 81(2), Pages 145-154.
  8. Mahamid, M., Mahroum, N., Bragazzi, N. L., Shalaata, K., Yavne, Y., Adawi, M., et al. (2018). Folate and B12 Levels Correlate with Histological Severity in NASH Patients. Nutrients, 10(4),
  9. Heidari, R., Jamshidzadeh, A., Niknahad, H., Mardani, E., Ommati, M. M., Azarpira, N., Najibi, A. (2016). Effect of taurine on chronic and acute liver injury: Focus on blood and brain ammonia. Toxicology Reports, 3, 870–879.
  10. Hu, Y.H.,1 Lin, C.L,, Huang, Y. W., Liu, P. E. & Hwang, D. F. (2008). Dietary amino acid taurine ameliorates liver injury in chronic hepatitis patients. Amino Acids, 35(2):469-73.
  11. Cheng, C-H., Wang, N. & Feng, Y. (2019). Selenium in the Prevention and Treatment of Hepatocellular Carcinoma: From Biomedical Investigation to Clinical Application
  12. Guan, Y.-S., & He, Q. (2015). Plants consumption and liver health. Evidence-based Complementary and Alternative Medicine, 2015.