Vybíráme z nejnovějších studií: Vyšší hladina omega-3 mastných kyselin je spojena s rychlejším obnovením tepové frekvence po námaze

Vyšší hladina omega-3 mastných kyselin je spojena s rychlejším obnovením tepové frekvence po námaze

Cílem této studie bylo prozkoumat vztah mezi hladinou omega-3 a obnovením tepové frekvence po námaze. Omega-3 mastné kyseliny totiž mohou ovlivňovat fungování kardiovaskulárního systému. Studie se účastnilo celkem 13912 zdravých mužů a žen, u kterých byla sledována hladina omega-3 a úroveň fyzické kondice. U účastníků, kteří měli vyšší hladiny omega-3, bylo pozorováno rychlejší obnovení tepové frekvence 1 minutu a 3 minuty po cvičení. Výsledky studie naznačují, že omega-3 mastné kyseliny mohou mít kardioprotektivní účinky díky rychlejšímu návratu ke klidové srdeční frekvenci po cvičení.

Omega-3 mastné kyseliny jsou obsažené například v kvalitních olejích (olej z mořského krillu,rybí olej), nebo např. ve fermentovaných naklíčených potravinách, kde jsou v tzv. konjugované (pro tělo dostupnější) formě.

Studie je dostupná zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33227647/

Souvislost hladiny omega-3 mastných kyselin v krvi a úmrtnosti na COVID-19 (pilotní studie)

Asher et al. 2020

Tato observační pilotní studie zkoumala krevní vzorky 100 pacientů s COVID-19 s cílem posoudit vztah mezi hladinou EPA a DHA (omeg-3) a mortalitou v důsledku COVID-19. Po zohlednění věku a pohlaví pacientů výsledky studie naznačují, že by vyšší hladina EPA a DHA mohla být spojena s nižším rizikem úmrtí na COVID-19. Je však důležité poukázat na fakt, že se jedná pouze o předběžná zjištění a k potvrzení této hypotézy bude nutný ještě další důkladný výzkum.

Studie je dostupná zde: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.01.06.21249354v1

Vliv užívání doplňků výživy na složení mateřského mléka

Keikha et al. 2020

Tento systematický výzkum zkoumal účinky vybraných doplňků výživy na složení mateřského mléka. Přehled zahrnoval studie, které zkoumaly účinky zinku, železa, selenu, vitamínů A, B, C, D, E, K a multivitaminu. Jednotlivé studie byly značně odlišné, což oslabuje celkovou vypovídací hodnotu. Kombinovaná zjištění nicméně naznačují, že užívání doplňků, které obsahují vitamíny A, B1, B2, C nebo D, mohou mít vliv na složení mateřského mléka. Ukázalo se, že vitamíny mají na složení mateřského mléka obecně větší vliv než minerály. Při vyšších dávkách byly zpravidla pozorovány větší účinky, které se nejvíce projevovaly v mlezivu a méně pak ve zralém mléce.

Studie je dostupná zde: https://internationalbreastfeedingjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13006-020-00354-0

Dlouhověkost díky vyšší hladině jódu

Riis et al. 2020

Tato observační studie sledovala obyvatele měst Randers a Skangen po dobu 20 let a zkoumala jejich příjem jódu a věk, kterého se dožívali. Jednalo se o první studii svého druhu, která zkoumala vztah mezi jódem a dlouhověkostí. Důležitým faktem pro výsledky této studie byl průměrný obsah jódu v pitné vodě v jednotlivých městech. Zatímco v Randers byl obsah jódu v pitné vodě 2 μg / l, ve Skegen byl 139 μg / l. Analýza výchozího stravu a nashromážděných dat ukázala, že obyvatelé Skagenu dosahovali vyššího věku, než obyvatelé Randers. Autoři studie tak dospěli k závěru, že jedinci, kteří mají vyšší příjem jódu, se mohou dožít vyššího věku.

Studie je dostupná zde: https://www.cambridge.org/core/journals/british-journal-of-nutrition/article/abs/longterm-iodine-nutrition-is-associated-with-longevity-in-older-adults-a-20- roky-sledování-of-the-randersskagen-studie / D5F512AB0A2D01834E7528674FFEF264

Příjem vlákniny a deprese u premenopauzálních žen

Yunsun et al. 2020

Výskyt deprese je u žen dvakrát vyšší než u mužů. Kromě toho se u žen symptomy zhoršené nálady a deprese mohou ještě prohloubit v období premenopauzy. Tato studie zkoumala vztah mezi příjmem vlákniny a výskytem deprese na údajích od celkem 5807 žen v premenopauze. Výsledky ukázaly, že ženy, u kterých nebyly pozorovány příznaky deprese, měly ve stravě vyšší příjem vlákniny. Byl navíc pozorován výrazně inverzní vztah mezi zvýšením denního příjmu vlákniny a výskytem deprese. U postmenopauzalních žen se však podobné výsledky nepotvrdily.

Studie je dostupná zde: https://journals.lww.com/menopausejournal/Abstract/9000/Inverse_association_b Between_dietary_fiber_intake.97042.aspx

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek