Vybíráme z nejnovějších studií: Účinky šafránu na kvalitu spánku, ashwagandha pro lepší aerobní výkonnost a další studie

McNulty et al 2020

Kyselina listová se běžně užívá především během prvního trimestru těhotenství jako prevence vzniku defektů nervové trubice. Zatím máme však jen málo informací o jejich účincích během druhého a třetího trimestru. Tato studie se zaměřila na následná vyšetření kognitivních funkcí u dětí, jejichž matky užívaly kyselinu listovou (400 μg/den) během druhého a třetího trimestru těhotenství v rámci studie z let 2006/2007 (FASSTT – Folic Acid Supplementation during the Second and Third Trimesters). Kognitivní vývoj dětí byl hodnocen ve věku 3 a 7 let a v obou případech dosahovaly děti matek, které užívaly kyselinu listovou v testech porozumění, celkového IQ, verbálních a jazykových dovedností i dalších sledovaných parametrech vyššího skóre, než děti matek, které užívaly placebo. Užívání kyseliny listové během druhého a třetího trimestru tak může hrát významnou roli v následném kognitivním vývoji dítěte.

Studie je dostupná zde: https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12916-019-1432-4

Účinky šafránu na kvalitu spánku

Lopresti a kol. 2020

V rámci 28denní studie bylo 63 dospělým jedincům s poruchami spánku podáváno dvakrát denně 14 mg šafránu nebo placebo. Kvalita spánku byla hodnocena pomocí indexu závažnosti nespavosti (Insomnia Severity Index), dotazníku (Restorative Sleep Questionnaire) a spánkového deníku (Pittsburg Sleep Diary). Napříč všemi sledovanými faktory byla u skupiny užívající šafrán pozorována vyšší míra zlepšení kvality spánku, než u kontrolní skupiny. Příjem šafránu byl navíc velmi dobře tolerován a nebyly hlášeny žádné nežádoucí vedlejší účinky.

Studie je dostupná zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32056539

Užívání kurkuminu může snižovat riziko rozvoje diabetu 2. typu a Alzheimerovy choroby

Thota a kol. 2020

Menší studie zkoumala na 29 účastnících vliv kurkuminu na rozvoj inzulínové rezistence, diabetu 2. typu a Alzheimerovy choroby. Účastníkům studie bylo po dobu 12 týdnů podáváno 180 mg kurkuminu denně nebo placebo a následně byly analyzovány vzorky krevní plazmy. Při užívání kurkuminu bylo pozorováno snížení ukazatelů souvisejících s rizikem rozvoje inzulínové rezistence, diabetu 2. typu a Alzheimerovy choroby. Užívání kurkuminu by tak mohlo být jedním z nových mechanismů, jak proti rozvoji těchto onemocnění bojovat.

Studie je dostupná zde: https://www.mdpi.com/2072-6643/12/4/1032/htm

Vliv Ashwagandhy (Withania somnifera) na aerobní kapacitu (VO2max)

Perez-Gomez a kol. 2020

VO2max je měřítkem aerobní kapacity během fyzického výkonu a jeho zvýšení je jedním z cílů vytrvalostního tréninku. Kromě sportovní výkonosti má hladina VO2max vliv také na dlouhověkost, riziko předčasného úmrtí a celkovou kvalitu života. Tato metaanalýza se zaměřovala na čtyři studie, které zkoumaly vliv Ashwagandhy na VO2max u celkem 142 účastníků. Výsledky studií prokázaly u sportovců a zdravých dospělých při užívání Ashwagandhy významné zlepšení hodnot VO2max. Jedna ze studií naznačila, že by míra účinků mohla být úměrná velikosti dávky, ale výsledky studií se v tomto ohledu rozcházely. Předpokládá se, že účinek Ashwagandhy by mohl souviset s podporou funkce mitochondrií. Dřívější studie navíc ukázaly, že Ashwagandha zvyšuje koncentraci hemoglobinu a počet červených krvinek, čímž zlepšuje transport kyslíku do svalů. Ashwagandha také (stejně jako ostatní adaptogeny) působí proti únavě a stresu.

Studie je dostupná zde: https://www.mdpi.com/2072-6643/12/4/1119/htm

Vybrané kmeny probiotických bakterií pomáhají snižovat bolest břicha a další symptomy syndromu dráždivého tračníku

Martoni et al. 2020

Syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha zažívacího traktu, která je charakterizována chronickou nebo recidivující bolestí břicha a změnami ve funkčnosti střev. Předchozí studie prozatím při léčbě probiotiky prokázaly pouze omezené účinky. Tato kontrolovaná studie zkoumala účinnost dvou kmenů probiotických bakterií na závažnost bolesti břicha a další symptomy syndromu dráždivého tračníku u celkem 330 pacientů. Pacienti dostávali po dobu 6 týdnů denně 10 miliard CFU Lactobacillus acidophilus DDS-1, 10 miliard CFU Bifidobacterium animalis subsp. laktis UABla-12 nebo placebo. U obou skupin užívajících probiotika bylo výsledkem výrazné zmírnění závažnosti bolesti břicha, zároveň bylo zaznamenáno výrazné zlepšení ostatních symptomů syndromu dráždivého tračníku (funkce střev, konzistence stolice, distenze břicha) i celkové kvality života. Probiotické kmeny L. acidophilus DDS-1 a B. lactis UABla-12 tak mají prokazatelně pozitivní účinky a může se jednat o vhodný prostředek při léčbě syndromu dráždivého tračníku.

Studie je dostupná zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7071206/