Vybíráme z nejnovějších studií: souvislost hladiny vitamínu D a bolestí zad, vliv příjmu selenu na délku telomer a další studie

Kim et al. 2020

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je definována jako abnormální vzestup krevního tlaku v plicních cévách. I přes značné úsilí ale nebylo zatím v oblasti prevence nebo léčby PAH dosaženo zásadního pokroku. Dřívější studie naznačují, že PAH není pouze onemocněním plic, ale jedná se o systémové onemocnění, které postihuje více orgánů. V rámci nejnovější studie vědci zkoumali hypotézu, že by pacienti s PAH mohli vykazovat oproti zdravým jedincům odlišnou skladbu střevního mikrobiomu. Porovnali tedy střevní mikrobiom 18 pacientů s PAH typu 1 a 13 kontrolních subjektů. U pacientů s PAH byly pozorovány významné taxonomické a funkční změny. Tyto změny zahrnovaly zvýšenou syntézu argininu, prolinu a ornitinu, a skupiny bakteriálních komunit byly spojeny s metabolismem trimethylaminu a purinu. U kontrolní skupiny bylo pozorováno vyšší množství bakterií produkujících butyrát a propionát, jako Coprococcus, Butyrivibrio, Lachnospiraceae, Eubacterium, Akkermansia a Bacteroides. U pacientů s PAH bylo navíc pozorováno zvýšené množství enterokoků a relativně nižší počet laktokokových fágů. Pacienti s PAH tedy celkově vykazovali specifický profil střevního mikrobiomu, který by mohl mít vysoký potenciál při prevenci nemoci PAH.

Studie je dostupná zde: https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/HYPERTENSIONAHA.119.14294

Vliv hladiny vitamínu D na degeneraci bederní ploténky a bolesti spodních zad u žen po menopauze

Xu et al. 2020

Tato retrospektivní observační studie hodnotila záznamy o koncentracích vybraných markerů kostního obratu (přirozeného obnovování kostní hmoty) ve vztahu k hladině vitamínu D u postmenopauzálních žen s bolestí zad. Skupina žen s vážným nedostatkem vitamínu D, oproti skupině s normální hladinou, vykazovala vyšší skóre u bolesti zad a nižší skóre minerální hustoty kostí. Nízká koncentrace vitamínu D souvisela především s degenerací ploténky v lumbosakrální oblasti, méně pak v horní bederní oblasti. Mezi koncentrací vitamínu D a závažností degenerace ploténky byl pozorován inverzní vztah.

Studie je dostupná zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32049928

Dlouhodobé změny hladiny Trimethylamin N-oxidu a jejich vliv koronární srdeční onemocnění

Heianza et al. 2020

Trimethylamin N-oxid (TMAO) je sloučenina, kterou produkují určité typy mikrobů a byla spojena s rizikem rozvoje aterosklerózy koronárních tepen. Tato studie zkoumala změny hladiny TMAO v krevní plazmě v průběhu 10 let a jejich vliv na výskyt koronárních srdečních onemocnění. Bez ohledu na počáteční hladinu bylo zvýšení hladiny TMAO v průběhu 10 let významně spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje těchto chorob. Účastníci se zvýšenými hladinami TMAO vykazovali vyšší riziko vzniku onemocnění než ti, kteří měli hladiny TMAO dlouhodobě nízké. Riziko kardiovaskulárních onemocnění bylo navíc zvýšeno u osob s nezdravými stravovacími návyky (u osob se zdravými stravovacími návyky bylo riziko naopak nižší).

Studie je dostupná zde: http://www.onlinejacc.org/content/75/7/763

Vliv příjmu selenu na délku telomer u dospělých ve středním věku a starších jedinců

Shu et al. 2020

Délka telomer  (koncových částí chromozomů) je jedním ze spolehlivých ukazatelů biologického stárnutí a může pomoci předpovídat různá chronická onemocnění. Důkazy naznačují, že délka telomer může být ovlivňována různými faktory životního stylu včetně stravovacích návyků. Tato studie v Americe zkoumala vztah mezi příjmem selenu a délkou telomer u dospělých ve středním věku a starších jedinců. V průměru u všech účastníků bylo pozorováno, že každých 20 μg, o které byl vyšší příjem selenu, bylo spojeno s o 0,42 % větší délkou telomer. Analýza jednotlivých podskupin ukázala, že příjem selenu byl spojen s větší délkou telomer u žen a neobézních účastníků, nikoli však u mužů a obézních účastníků.

Studie je dostupná zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32057534

Autor článku: Mgr.Tomáš Pavelek