Probiotika pro děti - jak vybrat ta správná

Stav střevního mikrobiomu souvisí s celkovou kondicí - fyzickou i psychickou. A platí to i pro děti. Správná skladba střevního mikrobiomu může pomoci optimalizovat zdraví od narození až po střední školu. Přátelské bakterie žijící přirozeně ve střevech dítěte mohou ovlivnit trávení, imunitní systém, stav pokožky i duševní pohodu. Střevní mikrobiom dítěte se formuje během několika prvních let jeho života, ale neustále se mění a přizpůsobuje se jeho stravě, životnímu stylu a prostředí.

Probiotika pro děti - jak vybrat ta správná

Vývoj mikrobiomu dítěte

Dětství je klíčové v podstatě pro všechny aspekty vývoje organismu. Zejména se vytváří základy našeho mikrobiomu a imunitního systému.

Vše začíná již během prenatálního vývoje v děloze. Těhotenství a první dva roky po porodu dohromady tvoří prvních 1000 dnů života, během kterých dochází k zásadním změnám v mikrobiomu. Tyto změny mohou významně ovlivnit současné i budoucí zdraví.

Složení mikrobiomu má tendenci se ustálit kolem 3. roku věku. Existuje však řada faktorů, které mohou hladinu přátelských bakterií narušit. To může následně způsobit některé nežádoucí vedlejší účinky, jako je špatná imunita, ekzémy, zažívací potíže nebo alergie (a mnoho dalších).

Nejvýznamnějšími faktory, které mohou ovlivňovat složení mikrobiomu, jsou genetika, způsob porodu, kojení, užívání antibiotik, prostředí, výživa a životní styl.

Novorozenci

Způsob, jakým se dítě narodí, může ovlivnit typy bakterií, které se usídlí v jeho organismu. Je to jeden z nejzásadnějších faktorů ovlivňujících složení mikrobiomu.

Když se dítě narodí přirozenou cestou, pohltí ve vaginálním traktu obrovské množství bakterií. V závislosti na zdravotním stavu matky se může lišit poměr dobrých a špatných bakterií.

Děti narozené císařským řezem jsou vystaveny mnohem menšímu počtu mikrobů. Ve studii zkoumající střevní bakterie u více než 600 dětí ve Spojeném království narozených vaginálně a císařským řezem byly zaznamenány velké rozdíly ve skladbě střevního mikrobiomu. Vaginálně narozené děti měly vysoké hladiny dobrých bakterií, zejména bifidobakterií, již čtyři dny po narození. Děti narozené císařským řezem měly méně dobrých bakterií a větší počet potenciálních patogenů [1].

Porody císařským řezem jsou celosvětově stále častější. V Evropě se počet císařských řezů v letech 1990 až 2014 zvýšil o 14 % [2]. Vzhledem k tomu, že porody císařským řezem neposkytují stejné množství ani rozmanitost přátelských bakterií, mohou se u takto narozených dětí objevit související zdravotní problémy. Výzkum ukázal, že děti narozené císařským řezem jsou vystaveny vyššímu riziku potravinových alergií, astmatu, zánětlivých onemocnění střev, cukrovky a obezity [3,4].

Vaginální porod nemusí být vždy možný a během porodu se někdy musí porodní plán změnit. Nejdůležitější je bezpečnost matky a dítěte, proto si vždy nechte poradit od svých zdravotníků. Pokud jste podstoupili císařský řez nebo jej plánujete, existuje mnoho možností pro doplnění dobrých bakterií. Mohou být použity již od narození, aby pomohly vašemu dítěti poskytnout podporu od prvního dne.

Kojenci

Kojení je dalším důležitým hybným faktorem rozvoje střevního mikrobiomu vašeho dítěte. Mateřské mléko každé ženy má jedinečné složení a obvykle obsahuje prospěšné bakterie, imunitní buňky, důležité živiny a prebiotika.

Specifická prebiotika známá jako oligosacharidy mateřského mléka slouží k výživě rozvíjejícího se dětského střevního mikrobiomu, především bifidobakterií. Výrobci umělé výživy se pokouší složení mateřského mléka napodobit a často do svých produktů přidávají prebiotika, jako galaktooligosacharidy (GOS) a fruktooligosacharidy (FOS).

Když dítě přechází na pevnou stravu, jeho mikrobiom se postupně přizpůsobuje. Přestává přijímat prebiotika a prospěšné bakterie z mateřského mléka a učí se zpracovávat bílkoviny, sacharidy a tuky z nové potravy. Ve chvíli, kdy je dítě zcela odstaveno od mateřského mléka, začíná se jeho mikrobiom podobat mikrobiomu dospělých.

Batolata

Mikrobiom i imunitní systém batolat se stále vyvíjí. Existuje tedy spousta okolností, které mohou tento vývoj ovlivnit.

Jednou z okolností, které uvedou dětský mikrobiom do pohybu, může být návštěva jeslí nebo školky. Pro dítě je to zcela nový svět plný jiných dětí a jejich mikrobů. Kolektiv dětí může být živnou půdou pro škodlivé bakterie a je pravděpodobné, že dítě po návštěvě jeslí nebo školky onemocní. Riziko, závažnost a trvání onemocnění však můžete snížit tím, že se budete starat o mikrobiom ditěte. Až 70 % imunitního systému sídlí ve střevech, takže zdravý střevní mikrobiom je klíčem k dobrému imunitnímu zdraví.

Pro podporu dětského mikrobiomu můžete pravidelně doplňovat probiotika, jejichž užívání bylo důkladně pozorováno u kojenců a velmi malých dětí, jako je Bifidobacterium breve M-16V®. Bylo prokázáno, že tento kmen pomáhá podporovat zdraví střev a imunitního systému [5].

Batolata postupně přicházejí do kontaktu s cizím prostředím a zvířaty. Pokud se bojíte bakterií z domácích mazlíčků, mohla by vás zajímat studie, která zkoumala celkem 474 dětí po dobu sedmi let. Vědci zjistili, že u dětí, které byly v prvních letech života v kontaktu s domácími mazlíčky, docházelo k menšímu výskytu alergií a ekzémů, než u dětí, které v kontaktu se zvířaty nebyly [6,7]. Některé studie také naznačují, že riziko rozvoje alergií může snižovat také život na farmě. Je však třeba poznamenat, že důkazy o vlivu interakce se zvířaty na zdraví střev nejsou jednoznačné a bude potřeba ještě další výzkum [8,9].

Střevní mikrobiom může mít vliv také na chování batolat. Studie z roku 2015 ukázala, že batolata, která měla ve střevě širší diverzitu mikrobů a více bifidobakterií, byla soustředěnější, šťastnější a více interaktivní [10,11]. Toto spojení je známé jako osa střevo-mozek (gut-brain axis).

Předškolní/mladší školní věk

Po batolecím věku má mikrobiom tendenci se stabilizovat a jeho základy jsou do značné míry vytvořeny. Stále však může být ovlivněn řadou faktorů životního stylu, které mohou ovlivnit zdraví a štěstí dítěte.

Když dojde k poklesu hladiny přátelských bakterií, může se rozvinout dysbióza (mikrobiální nerovnováha). Že vaše dítě trpí dysbiózou můžete poznat podle příznaků, jako jsou:

  • Průjem
  • Zácpa
  • Nízká hladina energie/únava a špatná koncentrace
  • Špatná nálada
  • Opakované nachlazení a chřipka
  • Nadýmání
  • Ekzémy a alergie
  • Astma

Pokud vaše dítě trpí některým z výše uvedených onemocnění, jednou z příčin může být špatné zdraví střev. V případě, že příznaky přetrvávají, kontaktujte vašeho lékaře.

Příčiny střevní dysbiózy u dětí

Duševní zdraví

Stres, úzkost a deprese jsou poměrně běžné u dospělých, v současné době jsou však stále většímu riziku jejich výskytu od útlého věku vystavovány i děti.

Špatné psychické rozpoložení může negativně ovlivnit hladinu přátelských bakterií ve střevním mikrobiomu. Pokud se jedná o dlouhodobý stav, může vést k rozvoji zánětu. Duševní zdraví může ovlivňovat také imunitní systém – všimli jste si, že když jste vy nebo vaše dítě ve stresu, je větší pravděpodobnost, že chytnete chřipku?

V dnešní době existuje mnohem více důvodů, proč se děti mohou cítit vystresované nebo úzkostné. Jsou pod tlakem na výkon ve škole i při mimoškolních aktivitách. Sociální média zvyšují také celkový společenský tlak. Pokuste se proto najít způsoby jak dětem ulevit od stresu, motivujte je, aby si hrály, šly ven nebo četly knihu.

Antibiotika

Antibiotika jsou nejčastěji předepisovanými léky podávanými dětem [12]. Bohužel mohou být extrémně škodlivá pro střevní mikrobiom. Antibiotika nejsou vždy selektivní a kromě těch škodlivých mohou zničit i spoustu dobrých bakterií. Užívání antibiotik může způsobit nejen krátkodobé vedlejší účinky, ale může dokonce vést i k dlouhodobým zdravotním problémům.

Léčba antibiotiky může způsobovat dysbiózu, která se u dětí nejčastěji projevuje průjmem nebo jinými zažívacími problémy.

Rozsáhlá studie, která zahrnovala 142 824 dětí ve věku 3 až 18 let, zjistila, že časté užívání antibiotik u dětí zvyšuje riziko přibývání na váze [13]. Nadměrné užívání antibiotik v prvních letech života může také zvyšovat riziko budoucí antibiotické rezistence.

Pokud vaše dítě potřebuje antibiotika, mělo by je samozřejmě užívat. Pro obnovení hladiny dobrých střevních bakterií doporučujeme využít probiotika formulovaná speciálně pro děti.

Strava

Další příčinou dysbiózy může být nevhodná strava. Není vždy jednoduché zajistit, aby děti konzumovaly dostatek ovoce a zeleniny. Ovoce a zelenina obsahují vlákninu, která slouží jako prebiotikum – stimuluje růst a aktivitu prospěšných bakterií. Navíc, když probiotické bakterie fermentují (konzumují) prebiotika, produkují prospěšné látky, které podporují zdraví střevního prostředí. Pokud nemáte jistotu, že vaše dítě konzumuje dostatek prebiotik, pokuste se vybrat doplněk, který spolu s vhodnými probiotiky obsahuje také prebiotika. Snažte se také omezit příjem cukru. Jedná se totiž o oblíbenou potravu škodlivých střevních bakterií.

Dětské kolektivy

V dětských kolektivech v jeslích, školkách a školách dochází k ohrožení imunitního systému. Přátelské bakterie pomáhají modulovat imunitní systém a trénují jej tak, aby správně reagoval. Oslabený imunitní systém nemusí být vždy připraven na boj s infekcemi, což znamená, že vašemu dítěti může trvat déle, než se z nemoci zotaví.

Naštěstí i v tomto případě mohou pomoci vhodně zvolená probiotika. Studie, která u dětí ve věku 3 až 7 let testovala užití různých kmenů probiotik včetně Lactobacillus acidophilus Rosell 52, ukázala, že u dětí, které denně užívaly probiotika došlo k 25procentnímu snížení rizika onemocnění a 40procentnímu snížení rizika vynechání školy [14].

U dalšího kmene, Lactobacillus rhamnosus GG®, bylo prokázáno, že u dětí snižuje riziko a trvání infekcí horních cest dýchacích [15]. V jedné studii s 281 dětmi byla u dětí, které po dobu 3 měsíců užívaly Lactobacillus rhamnosus GG®, zaznamenána výrazně kratší doba, po kterou trpěly rýmou a bolestmi v krku. Další studie zkoumající Lactobacillus rhamnosus GG® zjistila, že tento probiotický kmen snižuje u dětí výskyt respiračních onemocnění [16].

Kromě imunitního systému může mít stav střevního mikrobiomu souvislost také s chováním dítěte. Studie z roku 2020 zjistila, že snížené hladiny určitých prospěšných bakterií mohou být jedním z faktorů, ve kterém se liší děti s dobrým a špatným chováním. Navíc bylo zjištěno, že úroveň rodičovského stresu a celková kvalita vztahu mezi rodiči a dětmi mohou být spojeny se změnami v mikrobiomu [17]. Existují také studie, které poukazují na souvislost mezi střevním mikrobiomem a autismem [18].

Nejdůležitější kmeny probiotických bakterií pro děti

Bifidobacterium breve M-16V® zlepšuje složení dětského mikrobiomu zvýšením počtu bifidobakterií. Redukuje tak množství potenciálně škodlivých bakterií (např. těch, které způsobují koliku) a podporuje zdravé střevní prostředí. U novorozenců snižuje riziko vzniku infekce. U kojenců, kteří vykazují příznaky astmatu, snižuje frekvenci sípání a obtížného dýchání. Bylo prokázáno, že tento kmen snižuje zánět kůže a alergické skóre [19,20,21,22,23,24,25,26].

Lactobacillus rhamnosus GG® má protizánětlivé účinky a může modulovat imunitní systém [27,28].

Lactobacillus rhamnosus HN001 pomáhá chránit kojence před rozvojem atopického ekzému [29].

Lactobacillus acidophilus Rosell-52 u dětí s příznaky astmatu redukuje infekci a frekvenci sípání [30].

Lactobacillus reuteri Protectis® pomáhá potlačit projevy koliky a přináší úlevu od bolesti [31,32].

Závěrem

Klíčovou informací je, že dětství je jednou z nejdůležitějších fází vývoje střevního mikrobiomu. Nerovnováha mezi dobrými a škodlivými bakteriemi může výrazně ovlivnit současné i budoucí zdraví každého z nás. Bohužel však existuje mnoho faktorů, které mohou tuto nerovnováhu způsobit. Kvalitní probiotické doplňky naštěstí mohou v případě potřeby pomoci obnovit rovnováhu mikrobiomu a podpořit celkové zdraví.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

Reference:

  1. Sheo Y et al., "Stunded microbiota and opportunistic pathogen colonisation in caesarean section birth," Nature, pp. 574 (7776): 1-5, 2019.
  2. Betran A et al., "The increasing trend in Caesarean section rates: global, regional and national estimates," PLoS ONE, vol. 11, pp. 11- e0148343, 2016.
  3. Tamburini S et al., "The microbiome in early life: implications for health outcomes," Nature Medicine , pp. 22 (7): 713-722, 2016.
  4. Sevelsted A et al., "Ceasarean section and chronic immune disorders," Pediatrics, vol. 135, pp. 92-98, 2015.
  5. Carroll F et al., “Factors influencing parents decision making when sending children with respiratory tract infections to nursery,” Journal of Public Health, vol. 38, pp. 281-288, 2016.
  6. Ownby et al., “Exposure to dogs and cats in the first year of life and risk of allergic sensitisation at 6 to 7 years of age.,” JAMA, vol. 119, no. 5, pp. 963-972, 2002.
  7. Cheema G et al., “Effect of prenatal dog exposure on eczema development in early and late childhood,” Annals of Asthma, Allergy and Immunology, vol. 119, no. 5, p. S14, 2017.
  8. Laynaert B et al., “Does living on a farm during childhood protect against asthma, allergic rhinitis and atopy in adulthood?,” AJRCCM, vol. 10, p. 164, 2001.
  9. Normand AC et al., “Airbourne cultivable microflora and microbial transfer in farm buildings and rural dwellings,” Occup. Environ. Med, vol. 68, pp. 849-855, 2011.
  10. Christian LM et al., “Gut microbiome composition is associated with temperament during early childhood,” Brain, Behav, Immun, vol. 45 , pp. 118-127, 2015.
  11. Aatsinki A et al., “Gut microbiota composition is associated with temperament traits in infants,” Brain, Behaviour and Immunity, pp. 80: 849-858, 2019.
  12. Nicolini G et al., “Combating the rise of antibiotic resistance in children,” Minerva Pediatri, vol. 66, no. 1, pp. 31-9, 2014.
  13. Schwartz et al., “Antibiotic use and childhood body mass index trajectory,” International Journal of Obesity , vol. 40, p. 615–621, 2015.
  14. Cazzola, “Efficacy of a synbiotic supplementation in the prevention of common winter diseases in children: a randomised, double blind, placebo-controlled pilot study,” Therapeutic advances in respiratory disease, vol. 4, no. (5), pp. 271-8, 2010.
  15. Hojsak et al., (2010) Lactobacillus GG in the prevention of gastrointestinal and respiratory tract infections in children who attend day care centers: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Clinical Nutrition, 29(3): 312-6.
  16. Kumpu M et al., (2012) Milk containing probiotic Lactobacillus rhamnosus GG and respiratory illness in children: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. European Journal of Clinical Nutrition, 66(9):1020-3.
  17. Flannery J et al., “Gut feelings begin in childhood: the gut metagenome correlates with early environment, caregiving and behaviour.,” Am. J. Micro, vol. 11, no. 1, pp. e02780-19, 2020.
  18. Vuong et al., “Emerging Roles for the Gut Microbiome in Autism Spectrum Disorder,” Biological Psychiatry, vol. 81, no. 5, pp. 411-423, 2017.
  19. Chua MC et al., "Effect of synbiotic on the gut microbiota of Cesarean delivered infants. A randomised, double blind, multicenter study," Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, pp. 65 (1): 102-106, 2017.
  20. Kosuwon P et al., "A synbiotic mixture of scGOS/lcFOS and Bifidobacterium breve M-16V increases faecal Bifidobacterium in healthy young children," Beneficial Microbes, pp. 541-552, 2018.
  21. Patole et al., "Effect of Bifidobacterium breve M-16V supplementation on faecal Bifidobacteria in preterm neonates- a randomised double blind placebo controlled trial," PLoS one, p. 9 (3): e89511, 2014
  22. Hikaru U et al., "Bifidobacteria prevents preterm infants from developing infection and sepsis," International Journal of Probiotics and Prebiotics, pp. 5 (1) 33-36, 2010.
  23. Satoh Y et al., "Bifidobacteria prevents nectrotising enterocolitis and infection in preterm infants.," International Journal of Probiotics & Prebiotics, p. 2; 49, 2007.
  24. Van der Aa et al., "Synbiotics prevent asthma-like symptoms in infants with atopic dermatitis," Allergy , pp. 170-177, 2011.
  25. Hattori K et al., "Effects of administration of bifidobacteria on faecal microflora and clinical symptoms in infants with atopic dermatitis," Arerugi, pp. 5, 387, 2003.
  26. Taniuchi S et al., "Administration of Bifidobacterium to infants with atopic dermatitis: changes in faecal microflora and clinical symptoms," The Journal of Applied Research, pp. 5 (2): 387-396, 2005.
  27. Davidson L E et al., "Lactobacillus GG as an immune adjuvant for live-attenuated influenza vaccine in healthy adults: a randomised double blind placebo controlled trial," European Journal of Clinical Nutrition, vol. 65 , no. 4, p. 501, 2011.
  28. Schultz M et al., "Immunomodulatory consequences of oral administration of Lactobacillus rhamnosus strain GG in healthy volunteers," Jounral of Dairy Research, vol. 70, no. 2, p. 165, 2003.
  29. Wickens et al., (2013) Early supplementation with Lactobacillus rhamnosus HN001 reduces eczema prevalence to 6 years: does it also reduce atopic sensitization? Clinical and Experimental Allergy, 43(9): 1048-57.
  30. Stojkovic A et al., "CLinical trial (consort compliant): Optimal time period to achieve the effects on synbiotic- controlled wheezing and respiratory infections in young children," Serbian journal of management , vol. 144, no. (1-2), pp. 38-45, 2016.
  31. Chau K et al., "Probiotics for infantile colic: a randomised double blind placebo controlled trial investigating Lactobacillus reuteri DSM 17938," J. Pediatr, vol. 166, pp. 74-78, 2014.
  32. Savino F et al., "Preventative effects of oral probiotic on intantile colic: a prospective, randomised, blinded, controlled trial using Lactobacillus reuteri DSM 17938," Beneficial Microbes, vol. 6, no. 3, pp. 245-251, 2015.