Připravovaná dohoda TTIP - budou nám vládnout nadnárodní společnosti?
Mezi USA a EU právě probíhají jednání o celosvětově největší a nejrozsáhlejší smlouvě volného obchodu, jejíž podpis však může zásadně omezovat práva jednotlivých států a může vést k významnému navýšení moci nadnárodních společností.
Jedná se o tzv. „transatlantické obchodní a investiční partnerství“ (Transatlantic Trade and Investment Partnership, TTIP). Hlavním problémem dohody je, že významně omezuje práva jednotlivých zemí. Přitom dohoda nebude, na rozdíl od jiných mezinárodních smluv, ratifikována v parlamentech členských států, ale pouze schválena Evropským parlamentem a Radou EU. Velké korporace tak dostanou díky takzvanému právu na urovnání sporů mezi investorem a státem možnost žalovat jednotlivé členské země EU za „jakoukoli ztrátu způsobenou vládními kroky".
Jedním ze základních principů dohody má být tzv. harmonizace požadavků na bezpečnost potravin. Což jinými slovy znamená, že i v EU bychom si již brzy mohli „vychutnat“ geneticky modifikované potraviny , chlorované drůbeží maso, nebo rBGh (rBST) mléko produkované prostřednictvím geneticky modifikovaného růstového hormonu. Dle četných odhadů je v USA geneticky upravováno až devadesát procent veškeré spotřeby kukuřice, sójových bobů a cukrové řepy, přestože na etiketách nemusí být daný údaj nijak zvlášť uveden.
dtest.cz: TTIP vzbuzuje obavy o záruky kvality a bezpečnosti potravin
Hlavním cílem TTIP neboli Transatlantické obchodní a investiční smlouvy je odstranění necelních překážek obchodu mezi USA a EU. Rušení zbytečných bariér mezinárodního obchodu zní jako užitečný nápad, chystaná smlouva má však mnoho kritiků. V oblasti potravin se obávají o záruky kvality a bezpečnosti.
Chov a pěstitelství na čistě přírodním základu je zatím nedosažitelným ideálem jak v USA, tak v Evropě. Obě země se ale významně liší v postoji, jaké umělé zásahy do produkce potravin jsou ještě přijatelné, jaká rizika ponesou samotní spotřebitelé a jakou ochranu zasluhují hospodářská zvířata. Americké standardy jsou přitom nižší než evropské.
Hormony a chlor
Kontroverze vyvolává v zemích na obou stranách Atlantiku mimo jiné otázka použití hormonů. Například hormon rbST (rekombinantní bovinní somatotropin) se obchodně vyplatí, protože zvyšuje produkci mléka u krav až o 10 – 15 %. Na základě výsledků kritických studií však vyvstávají podezření, že stejný hormon způsobuje kravám záněty, otoky, bolestivé infekce vemene, vyměšování krve do mléka nebo tělesná postižení telat.
„Někteří vědci dokonce zveřejnili obavy, že mléko od krav, kterým byl podán somatotropin, může způsobovat rakovinu prsu nebo tlustého střeva také u lidí. Evropská unie, ale i Japonsko, Austrálie, Nový Zéland a Kanada se proto rozhodly, že je třeba podobné látky nadále testovat pro jejich nezávadnost, než budou schváleny pro použití v potravinovém průmyslu. Spojené státy však hormon rbST aktivně využívají,“ říká právnička Helena Svatošová z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která aktivně kritizuje potenciální negativní dopady TTIP.
V americkém zemědělství jsou běžné také další chovné nebo pěstitelské praktiky, které lze považovat za rizikové. Jedná se například o mediálně velmi diskutovanou dezinfekci kuřat v chloru namísto hygieny během chovu nebo využívání pesticidů podezřelých z vymírání včelstev. V USA je běžné také použití neoznačených geneticky modifikovaných plodin (GMO). Před riziky úmluvy TTIP varuje mimo jiné i britská kuchařská celebrita Jamie Oliver, podle něhož má smlouva „potenciál silně uškodit britskému veřejnému zdraví, firmám i farmářům“.
Pomohou požadavky EU na dovážené zboží?
Podle dosavadních oficiálních stanovisek EU by se neměly změnit požadavky EU pro dovoz a na evropský trh by se mělo dostat pouze zboží splňující standardy pro prodej na území EU. Přes výše zmíněná ujištění varují kritici TTIP před tlaky na snížení nároků na bezpečnost potravin. Z uniklých návrhů vyjednávání totiž vyplývá, že se o možnosti snižování standardů potravin přinejmenším diskutovalo.
„Zkuste si tipnout, jestli se budou americké podniky hrnout do nákladných investic, díky kterým by dorovnaly evropskou úroveň, co se týče kvality zemědělství a potravinové produkce. Nebudou. Spíše se ukazuje, že lobby amerických velkofarmářů a potravinových podniků stojí daleko více právě o snížení evropských standardů než o sjednocení společných pravidel na nejvyšším jmenovateli. Z Evropy se tak snadno může stát americká potravinová skládka,“ dodává Helena Svatošová s odkazem na návrh příslušné kapitoly TTIP, která počítá s uznáním potravinových standardů obou zemí jako rovnocenných a s omezením kontrol a testů kvality při importu zboží.
Dokument České televize o dohodě TTIP
Zdroj: dtest.cz - TTIP vzbuzuje obavy o záruky kvality a bezpečnosti potravin