Hořčík

Hořčík a jeho přínos pro ženy

Hořčík je pro lidské tělo jedním z nejdůležitějších mikronutrientů, účastní se mnoha fyziologických procesů a je nezbytný pro udržení normální funkce buněk a orgánů. Nedostatek této látky je u zdravých jedinců s vyváženým jídelníčkem poměrně vzácný, potřeba hořčíku pro tělo se ale může v průběhu života měnit. Zejména u žen pak existují různé situace, které mohou požadavky na jeho příjem zvyšovat. Vědomí toho pak může být užitečné pro prevenci i řešení různých problémů.

Hořčík a jeho přínos pro ženy

Hořčík se hojně využívá například v oblasti porodnictví a gynekologie. Může být účinným prostředkem k prevenci i léčbě mnoha problémů od syndromu polycystických vaječníků až po premenstruační syndrom a to v různých obdobích života včetně těhotenství nebo menopauzy.

Premenstruační syndrom (PMS)

Premenstruační syndrom je jedním z nejčastějších problémů u žen ve fertilním věku. Často způsobuje příznaky, jako je zadržování vody, křeče v břiše, únava a podrážděnost [1]. To může být způsobeno tím, že hladiny hořčíku během menstruačního cyklu kolísají, což může zhoršit příznaky PMS především u těch žen, které jej mají nedostatek. Doplnění hořčíku v takové situaci může pomoci snížit závažnost příznaků, včetně menstruačních křečí nebo záchvatů migrény [2].

Několik studií ukázalo, že hladiny hořčíku u žen s projevy PMS byly nižší než u žen bez nich. Suplementace hořčíkem byla proto navržena jako preventivní a terapeutický přístup k PMS [3].

Jedna starší studie zjistila, že užívání 250 mg hořčíku denně pomohlo u 126 žen s PMS snížit nadýmání, depresi a úzkost ve srovnání s kontrolní skupinou [4].

Některé z rizikových faktorů PMS, jako jsou příznaky deprese, věk a nezdravé životní návyky, včetně kouření a nadměrného přibírání na váze, jsou spojeny s vysokými hladinami CRP, markerem akutní fáze zánětu. Hořčík je známý pro své protizánětlivé účinky, takže není překvapivé, že několik studií uvádí souvislost mezi příjmem hořčíku a některými důležitými zánětlivými markery, včetně CRP [5,6,7].

Existují také důkazy, že pro zmírnění příznaků PMS je optimální suplementovat hořčík společně s vitaminem B6. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii bylo 150 žen s PMS náhodně rozděleno do tří skupin: 50 žen dostávalo 250 mg hořčíku denně, 50 žen dostávalo 250 mg hořčíku a 40 mg vitaminu B6 a 50 žen dostalo placebo. Suplementace byla podávána od začátku menstruačního cyklu do dalšího cyklu a po dvou měsících suplementace byla kombinace hořčíku a vitamínu B6 ve snížení průměrného skóre symptomatologie PMS účinnější než samotný hořčík nebo placebo [8].

Stejná výzkumná skupina provedla další studii na vzorku 126 žen, kterým byl také podáván hořčík a vitamin B6 od prvního dne menstruačního cyklu do začátku dalšího. Tato studie trvala 4 měsíce a v souladu s předchozími zjištěními byly potvrzeny pozitivní účinky hořčíku a vitaminu B6 na PMS [9].

Při přezkoumání různých studií o vlivu hořčíku na PMS se zdá, že minimální doba podávání hořčíku pro dosažení pozitivních změn je 2 měsíce, nicméně k posílení dosud shromážděných důkazů bude vhodné provést ještě další dobře navržené klinické studie.

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS)

PCOS je jednou z nejčastějších endokrinních poruch ovlivňujících plodnost žen. Prevalence PCOS u žen v reprodukčním věku se odhaduje na 5 % až 18 %. PCOS je endokrinní porucha, která zahrnuje klinický nebo biochemický hyperandrogenismus (zvýšená hladina mužských pohlavních hormonů), oligoanovulaci (nepravidelná, méně častá ovulace) a morfologii polycystických ovarií, která významně ovlivňuje fertilitu a navíc zvyšuje riziko rozvoje metabolického syndromu, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. U žen postižených PCOS jsou běžné také poruchy metabolismu lipidů a lipoproteinů, jejichž příčinou je pravděpodobně systémová inzulinová rezistence.

Hořčík může pomoci při různých symptomech PCOS. Od kontroly hladiny cukru v krvi po zlepšení spánku a zvýšení energie. Pro pacientky s PCOS se jedná o jeden z nejdůležitějších mikronutrientů.

Výzkum ukázal, že ženy s nedostatkem hořčíku mají 19krát vyšší riziko rozvoje PCOS než ženy s normální hladinou hořčíku. Pacientky s PCOS a inzulinovou rezistencí mohou vykazovat významně nižší hladiny hořčíku v séru. Rovnováha inzulínu a krevního cukru může být jedním z rozhodujících faktorů pro léčbu PCOS. Hořčík může zvyšovat sekreci inzulínu, a tím usnadnit metabolismus cukrů. Podle některých studií může zvýšení příjmu hořčíku v potravě zlepšit inzulínovou rezistenci [10,11].

PCOS zvyšuje riziko rozvoje srdečních onemocnění. Hořčík podporuje inzulínovou senzitivitu a optimalizuje stresové reakce, čímž zlepšuje zdraví vašeho srdce. Kromě toho hořčík pomáhá uvolnit všechny svaly včetně srdce a zabraňuje usazování vápníku ve vnitřních stěnách cév, díky čemuž zabraňuje kornatění tepen.

PCOS je spojen také s chronickým systémovým zánětem. Hořčík je známý jako přírodní protizánětlivý prostředek a suplementace hořčíku je skvělým doplňkem pro léčbu PCOS.

U pacientek s PCOS bylo zaznamenáno zvýšené riziko rozvoje deprese a dalších poruch nálady. Studie zjistily, že deprese a řada dalších neuromuskulárních a psychiatrických symptomů mohou souviset s nedostatkem hořčíku. Hořčík je zásadní pro uvolňování a vstřebávání serotoninu, důležitého neurotransmiteru známého také jako „hormon štěstí“. Při dostatečné hladině hořčíku organismus produkuje optimální množství serotoninu, což podporuje emoční rovnováhu [12].

Těhotenství

V běžné gynekologické praxi hraje hořčík významnou roli jak v léčbě, tak v prevenci. Nedostatek hořčíku může mít vliv na změny srdečního a vaskulárního svalu, což zvyšuje riziko symptomů a onemocnění souvisejících s cévami. Nedostatek hořčíku je spojen s hyperexcitabilitou (zvýšená dráždivost) dělohy, předčasným porodem a retardací intrauterinního růstu (podprůměrná hmotnost a velikost plodu) [13,14].

Několik studií zjistilo, že suplementace hořčíkem snižuje riziko jedné z nejčastějších příčin mateřské a fetální morbidity a mortality: preeklampsie [15,16]. Ta je charakterizována zvýšeným metabolismem a zánětem v placentě a děložních krevních cévách, může vést k předčasnému porodu [17]. Bylo zjištěno, že nedostatek hořčíku může být příčinou zvýšeného krevního tlaku a nervosvalové dráždivosti, což může přispívat k rozvoji preeklampsie [18,19].

Hořčík ve srovnání s placebem i jinými antiepileptiky prokázal nejlepší schopnost zabránit eklampsii u preeklampsií [20].

Nedávná studie na 102 těhotných ženách navíc zjistila statisticky významnou negativní souvislost mezi preeklampsií a sérovým hořčíkem před 20. týdnem těhotenství a sérovým hořčíkem v termínu porodu. Tato zjištění potvrzují, že nedostatek hořčíku může být jednou z příčin rozvoje preeklampsie a zdůrazňuje jeho zásadní roli nejen během těhotenství [13]. Kontrola hladiny hořčíku by tak měla být nedílnou součástí hodnocení zdravotního stavu těhotných žen.

Nedávný systematický přehled také poukázal na souvislost mezi hladinami hořčíku v séru a mírou předčasných porodů [21].

Klimakterium a menopauza

V tomto období ženy pociťují různé symptomy včetně poruch spánky nebo změn nálady. Tyto příznaky mohou do značné míry snižovat kvalitu života. Jejich výskyt je běžně spojován s klesající hladinou estrogenu, ale nedávné důkazy naznačují, že suplementace hořčíku může snižovat četnost i intenzitu těchto příznaků a ani jeho hladiny by tak neměly být opomíjeny.

Deprese

Studie na 17 730 dospělých z let 2007 až 2014 ukázala na nepřímou souvislost mezi příjmem hořčíku ve stravě a rizikem deprese [22].

Během observační studie na postmenopauzálních ženách autoři pozorovali nejnižší hladiny hořčíku u žen s depresivními symptomy a nejvyšší u žen bez depresivních symptomů, což ukazuje na vyšší náchylnost k depresi u žen s nedostatečnou hladinou hořčíku [23]. Podobné výsledky potvrdil i systematický přehled účinků hořčíku na změny nálad, který zdůraznil, že suplementace hořčíkem byla spojena s poklesem symptomů deprese [24].

Zdraví kostí

Hořčík je zásadní pro udržení zdraví kostí a ochranu před úbytkem kostní hmoty. Ve skutečnosti se 50 až 60 % hořčíku ve vašem těle nachází v kostech [25].

Některé studie spojují nižší hladiny tohoto minerálu s vyšším rizikem osteoporózy, což je stav, který způsobuje, že kosti jsou křehké a slabé. Tříletá studie na 358 lidech podstupujících hemodialýzu (léčbu, která pomáhá odstraňovat odpadní látky a vodu z krve) ukázala, že ti, kteří konzumovali nejméně hořčíku, utrpěli 3krát více zlomenin než ti s nejvyšším příjmem [26].

Nedávný přehled 12 studií navíc došel k závěru, že vysoký příjem hořčíku může být spojen se zvýšenou minerální hustotou kostí v kyčli a krčku stehenní kosti, což jsou oblasti, které jsou náchylné ke zlomeninám [27].

Návaly horka

Návaly horka jsou dalším nepříjemným příznakem menopauzy. Předpokládá se, že jsou spojeny s kardiovaskulárními rizikovými faktory včetně zvýšeného krevního tlaku, vyšší hladiny krevních lipidů a inzulínové rezistence. Hořčík je vhodným prostředkem k prevenci i léčbě kardiovaskulárních poruch a hraje klíčovou roli v regulaci krevního tlaku, metabolismu inzulínu a srdeční dráždivosti [28].

Kromě toho mohou být návaly horka způsobeny také nerovnováhou serotoninu a norepinefrinu v mozku. Je známo, že hořčík ovlivňuje hladiny serotoninu v mnoha tělesných buňkách, včetně mozku a jeho dostatečný příjem tak může pomoci výskyt návalů horka snížit [29].

Závěrem

Hořčík je základní minerál, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických funkcích a účastní se četných enzymatických reakcí. Nízké hladiny hořčíku mohou být především u žen spojeny s nepříznivými zdravotními výsledky a sníženou kvalitou života. Suplementace hořčíkem se úspěšně používá při léčbě různých stavů, jako premenstruační syndrom, syndrom polycystických vaječníků, poruchy nálady a postmenopauzální symptomy.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek

 

Reference:

  1. Gudipally PR, Sharma GK. Premenstrual Syndrome. [Updated 2022 Jul 18]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022
  2. Tonick, S. and Muneyyirci-Delale, O. (2016) Magnesium in Women’s Health and Gynecology. Open Journal of Obstetrics and Gynecology, 6, 325-333. doi: 10.4236/ojog.2016.65041.
  3. Rosenstein, Donald L., et al. "Magnesium measures across the menstrual cycle in premenstrual syndrome." Biological psychiatry 35.8 (1994): 557-561.
  4. Ebrahimi E, Khayati Motlagh S, Nemati S, Tavakoli Z. Effects of magnesium and vitamin b6 on the severity of premenstrual syndrome symptoms. J Caring Sci. 2012 Nov 22;1(4):183-9. doi: 10.5681/jcs.2012.026.
  5. Kim, Dae Jung, et al. "Magnesium intake in relation to systemic inflammation, insulin resistance, and the incidence of diabetes." Diabetes care 33.12 (2010): 2604-2610.
  6. Shah, Nilank C., et al. "Short-term magnesium deficiency downregulates telomerase, upregulates neutral sphingomyelinase and induces oxidative DNA damage in cardiovascular tissues: relevance to atherogenesis, cardiovascular diseases and aging." International journal of clinical and experimental medicine 7.3 (2014): 497.
  7. Abraham, G. E., and R. E. Rumley. "Role of nutrition in managing the premenstrual tension syndromes." The Journal of Reproductive Medicine 32.6 (1987): 405-422.
  8. Fathizadeh, Nahid, et al. "Evaluating the effect of magnesium and magnesium plus vitamin B6 supplement on the severity of premenstrual syndrome." Iranian journal of nursing and midwifery research 15.Suppl1 (2010): 401.
  9. Ebrahimi, Elham, et al. "Effects of magnesium and vitamin b6 on the severity of premenstrual syndrome symptoms." Journal of caring sciences 1.4 (2012): 183.
  10. Sharifi F, Mazloomi S, Hajihosseini R, Mazloomzadeh S. Serum magnesium concentrations in polycystic ovary syndrome and its association with insulin resistance. Gynecol Endocrinol. 2012 Jan;28(1):7-11. doi: 10.3109/09513590.2011.579663. Epub 2011 Jun 23. PMID: 21696337.
  11. Wang, J.; Persuitte, G.; Olendzki, B.C.; Wedick, N.M.; Zhang, Z.; Merriam, P.A.; Fang, H.; Carmody, J.; Olendzki, G.-F.; Ma, Y. Dietary Magnesium Intake Improves Insulin Resistance among Non-Diabetic Individuals with Metabolic Syndrome Participating in a Dietary Trial. Nutrients 2013, 5, 3910-3919.
  12. Serefko A, Szopa A, Wlaź P, Nowak G, Radziwoń-Zaleska M, Skalski M, Poleszak E. Magnesium in depression. Pharmacol Rep. 2013;65(3):547-54. doi: 10.1016/s1734-1140(13)71032-6. PMID: 23950577.
  13. F. Guerrero-Romero, F.O. Jaquez-Chairez, M. Rodríguez-Morán, Magnesium in metabolic syndrome: a review based on randomized, double-blind clinical trials Magnes. Res., 29 (4) (2016 Apr 1), pp. 146-153, 10.1684/mrh.2016.0404
  14. S. Kharb, K. Goel, J. Bhardwaj, S. Nanda. Role of magnesium in preeclampsia.Biomed. Biotechnol. Res. J., 2 (2018), pp. 178-180
  15. S. Ziael, F. Ranjkesh, S. Faghihzadeh. Evaluation of 24-hour copper in pre-eclamptic vs. normotensive pregnant and non-pregnant women.Int. J. Fertil. Steril., 2 (2008), pp. 9-12
  16. M. Fishel Bartal, B.M. Sibai. Eclampsia in the 21st century.Am. J. Obstet. Gynecol., 24 (2020).S0002-9378(20)31128-5
  17. C.E. Powe, R.J. Levine, S.A. Karumanchi. Preeclampsia, a disease of the maternal endothelium: the role of antiangiogenic factors and implications for later cardiovascular disease.Circulation, 123 (2011), pp. 2856-2869
  18. G.M. Tong, R.K. Rude. Magnesium deficiency in critical illness.J. Intensive Care Med., 20 (2005), pp. 3-17
  19. W. Jafrin, A.R. Mia, P.K. Chakraborty, M.R. Hoque, U.K. Paul, K.R. Shaha, et al., An evaluation of serum magnesium status in pre-eclampsia compared to the normal pregnancy. Mymensingh Med. J., 23 (2014), pp. 649-653
  20. L. Duley, A.M. Gülmezoglu, D.J. Henderson-Smart, D. Chou. Magnesium sulphate and other anticonvulsants for women with pre-eclampsia. Cochrane Database Syst. Rev., 11 (2010), p. CD000025
  21. Y. Zhang, P. Xun, C. Chen, L. Lu, M. Shechter, A. Rosanoff, K. He. Magnesium levels in relation to rates of preterm birth: a systematic review and meta-analysis of ecological, observational, and interventional studies.Nutr. Rev. (2020), p. nuaa028
  22. Sun, Chunge, et al. "Dietary magnesium intake and risk of depression." Journal of affective disorders 246 (2019): 627-632.
  23. Szkup, Małgorzata, et al. "Analysis of relations between the level of Mg, Zn, Ca, Cu, and Fe and depressiveness in postmenopausal women." Biological trace element research 176.1 (2017): 56-63.
  24. Phelan, Danny, et al. "Magnesium and mood disorders: systematic review and meta-analysis." BJPsych open 4.4 (2018): 167-179.
  25. Groenendijk I, van Delft M, Versloot P, van Loon LJC, de Groot LCPGM. Impact of magnesium on bone health in older adults: A systematic review and meta-analysis. Bone. 2022 Jan;154:116233. doi: 10.1016/j.bone.2021.116233. Epub 2021 Oct 16. PMID: 34666201.
  26. Hori M, Yasuda K, Takahashi H, Yamazaki C, Morozumi K, Maruyama S. Impact of serum magnesium and bone mineral density on systemic fractures in chronic hemodialysis patients. PLoS One. 2021 May 20;16(5):e0251912. doi: 10.1371/journal.pone.0251912. PMID: 34014999; PMCID: PMC8136656.
  27. Rondanelli M, Faliva MA, Tartara A, Gasparri C, Perna S, Infantino V, Riva A, Petrangolini G, Peroni G. An update on magnesium and bone health. Biometals. 2021 Aug;34(4):715-736. doi: 10.1007/s10534-021-00305-0. Epub 2021 May 6. PMID: 33959846; PMCID: PMC8313472.
  28. Thurston, Rebecca C., et al. "Vasomotor symptoms and insulin resistance in the study of women's health across the nation." The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 97.10 (2012): 3487-3494.
  29. Thurston, Rebecca C., et al. "Hot flashes and subclinical cardiovascular disease: findings from the Study of Women’s Health Across the Nation Heart Study." Circulation 118.12 (2008): 1234-1240.