D-ribóza obnovuje zásoby ATP ve svalových buňkách
Ribóza je monosacharid, který je součástí DNA a tvoří část zdroje buněčné energie ATP. Přestože tělo ribózu produkuje přirozeně, existují teorie, podle kterých by zvýšení jejího příjmu prostřednictvím doplňků výživy mohlo mít pozitivní vliv na zdraví nebo sportovní výkon. Na možné přínosy suplementace D-ribózy se proto podíváme níže.
Obnova zásob buněčné energie
D-ribóza je součástí struktury ATP, hlavního zdroje energie pro buňky. Proto se výzkum zaměřil na možnosti navýšení zásob ATP díky suplementaci D-ribózy. Účastníci jedné studie absolvovali intenzivní tréninkový program zahrnující 15 cyklistických sprintů o maximální intenzitě dvou sprintů denně po dobu jednoho týdne. Po skončení tréninkového programu bylo účastníkům podáváno 17 gramů D-ribózy třikrát denně po dobu tří dnů nebo placebo. Během těchto tří dnů byly sledovány hladiny ATP ve svalech a následně byl proveden další test zahrnující cyklistický sprint.
Výsledky studie ukázaly, že u skupiny užívající D-ribózu došlo během tří dní k obnovení hladiny ATP na normální úroveň, zatímco u skupiny užívající placebo byly hladiny snížené. Během zátěžového testu však mezi jednotlivými skupinami nebyly pozorovány žádné rozdíly. Užívání D-ribózy tak může mít pozitivní vliv na obnovu zásob ATP ve svalových buňkách, ale přímý vliv na sportovní výkonnost zatím nebyl prokázán. [1]
Zlepšení srdečních funkcí u osob s kardiovaskulárními chorobami
Výsledky studií naznačují, že by D-ribóza (díky tomu, že je nezbytná pro tvorbu ATP) mohla podporovat produkci energie v srdečním svalu. [2,3] Studie, v rámci které bylo pacientům s ischemickou srdeční chorobou podáváno 60 gramů D-ribosy denně, prokázala zlepšení schopnosti srdce tolerovat nízký průtok krve během cvičení. [4]
Při další studii bylo u pacientů se stejným onemocněním při podávání 15 gramů D-ribosy pozorováno zlepšení funkcí některých srdečních komor a celkové zvýšení kvality života. [5]
Podle dostupných studií by tak D-ribosa mohla mít potenciál pro zlepšení metabolismu a funkce srdce u osob trpících kardiovaskulárními chorobami.
Snížení bolesti při fibromyalgii a dalších onemocněních
Některá bolestivá onemocnění, jako například fibromyalgie (chronická bolest svalů), mohou souviset s energetickým metabolismem, proto se některé studie zaměřili na možnost zmírnění bolesti prostřednictvím podávání D-ribózy.
V rámci jedné studie bylo 41 osobám trpícím fibromyalgií nebo chronickým únavovým syndromem podáváno 15 gramů D-ribózy denně po dobu 17 až 35 dnů. U pacientů bylo zaznamenáno subjektivní snížení intenzity bolesti, zlepšení spánku, energie, mentálních funkcí a celkové kvality života. Je však potřeba poukázat na fakt, že tato studie nezahrnovala žádnou kontrolní skupinu a pacienti byli předem informováni, že jim bude podávána D-ribóza. V důsledku toho mohly být pozitivní výsledky ovlivněny placebo efektem. [6] Podobné výsledky potvrdila i další případová studie, které se účastnily ženy trpící fibromyalgií. [7]
I když dostupné studie naznačují možný pozitivní vliv D-ribózy při léčbě bolestivých onemocnění, jako je fibromyalgie, nemáme zatím k dispozici dostatek důkazů pro vyvození jakýchkoliv definitivních závěrů. V této oblasti bude potřeba ještě další kvalitní výzkum.
Sportovní výkonnost
Vzhledem k důležité roli D-ribózy v oblasti buněčné energie byl zkoumán také její potenciál k podpoře sportovního výkonu. Některé studie pozorovaly zlepšení sportovní výkonnosti a produkce energie u osob se specifickými onemocněními, jiné sledovaly zvýšení výkonu u zdravých jedinců s nízkou úrovní kondice. Například při podávání 10 gramů D-ribózy byl u účastníků studie s nižší úrovní kondice pozorován zvýšený výkon a nižší míra vnímané námahy. [8]
U zdravých jedinců v dobré fyzické kondici však zlepšení výkonu nebylo pozorováno. Jedna studie dokonce vykázala u skupiny užívající D-ribózu menší zlepšení než u kontrolní skupiny, které byla podávána dextróza. [9]
Celkově tak lze konstatovat, že D-ribóza může mít pozitivní účinky na výkonnost u osob trpících celkovým vyčeráním, určitými onemocněními, u těch se špatnou kondicí nebo u jedinců, kteří se zotavují po nemoci nebo úrazu. Přínos pro zdravé jedince v dobré kondici však zatím nebyl studiemi potvrzen.
Podpora svalových funkcí při genetických poruchách
D-ribosa může přinášet pozitivní účinky při některých genetických poruchách. Genetická porucha označovaná jako MAD (deficience myoadenylát deaminázy) způsobuje po fyzické aktivitě únavu, bolest svalů a křeče. Několik případových studií zaznamenalo u osob s touto poruchou při podávání D-ribosy zlepšení funkce svalů. [10,11] Další menší studie pozorovala u pacientů s MAD po užití D-ribosy menší ztuhlost a snížený výskyt křečí. [12] Přestože některé výsledky vypadají slibně, stále chybí více důkazů, které by potvrzovaly pozitivní přínos suplementace D-ribosy při MAD. Zařazení doplňků obsahujících D-ribosu proto vždy konzultujte se svým lékařem.
Dávkování a vedlejší účinky
Obecně bylo při studiích zkoumajících D-ribosu zaznamenáno minimum vedlejších účinků. Dávky kolem 10 gramů jsou bezpečné a u zdravých dospělých jedinců jsou dobře tolerovány. V některých studiích byly užívány vyšší dávky dosahující až 60 gramů D-ribosy denně. I takto vysoké dávky byly dobře tolerovány a nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.
Závěrem
D-ribosa na rozdíl od ostatních sacharidů neslouží pouze jako palivo, ale je i jednou ze stavebních jednotek DNA nebo ATP. Po intenzivním tréninku může doplnění D-ribosy pomoci s obnovením hladin ATP a zajistit tak dostatek energetických zásob pro vaše buňky. D-ribosa může mít také pozitivní účinky u osob trpících kardiovaskulárními onemocněními, fibromyalgií, chronickým únavovým syndromem nebo některými genetickými poruchami. Celkově se jedná o sacharid, který má významnou roli v rámci energetického metabolismu a bude zajímavé sledovat další studie, které mohou lépe odhalit vliv D-ribosy na zdraví nebo sportovní výkonnost.
Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek
Reference:
- Effect of ribose supplementation on resynthesis of adenine nucleotides after intense intermittent training in humans. Y. Hellsten, L. Skadhauge, and J. Bangsbo. American Journal of Physiology-Regulatory, Integrative and Comparative Physiology 2004 286:1, R182-R188.
- Shecterle LM, Terry KR, St Cyr JA. The patented uses of D-ribose in cardiovascular diseases. Recent Pat Cardiovasc Drug Discov. 2010;5(2):138-142. doi:10.2174/157489010791515241.
- Pauly, D. F., & Pepine, C. J. (2000). D-Ribose as a Supplement for Cardiac Energy Metabolism. Journal of Cardiovascular Pharmacology and Therapeutics, 5(4), 249–258.
- Pliml W, von Arnim T, Stablein A, Hofmann H, Zimmer HG, Erdmann E: Effects of ribose on exercise-induced ischaemia in stable coronary artery disease. Lancet. 1992, 340 (8818): 507-10. 10.1016/0140-6736(92)91709-H.
- Omran, H., Illien, S., MacCarter, D., St. Cyr, J. and Lüderitz, B. (2003), D ‐Ribose improves diastolic function and quality of life in congestive heart failure patients: a prospective feasibility study. European Journal of Heart Failure, 5: 615-619.
- Jacob E. Teitelbaum, Clarence Johnson, and John St. Cyr.The Journal of Alternative and Complementary Medicine.Nov 2006.857-862.
- Gebhart, B. and Jorgenson, J.A. (2004), Benefit of Ribose in a Patient with Fibromyalgia. Pharmacotherapy: The Journal of Human Pharmacology and Drug Therapy, 24: 1646-1648.
- Seifert, J.G., Brumet, A. & St Cyr, J.A. The influence of D-ribose ingestion and fitness level on performance and recovery. J Int Soc Sports Nutr 14, 47 (2017).
- Dunne L, Worley S, Macknin M. Ribose versus dextrose supplementation, association with rowing performance: a double-blind study. Clin J Sport Med. 2006;16(1):68-71.
- Patten BM. Beneficial effect of D-ribose in patient with myoadenylate deaminase deficiency. Lancet. 1982;1(8280):1071.
- Zöllner N, Reiter S, Gross M, et al. Myoadenylate deaminase deficiency: successful symptomatic therapy by high dose oral administration of ribose. Klin Wochenschr. 1986;64(24):1281-1290.
- Wagner DR, Gresser U, Kamilli I, Gross M, Zöllner N. Effects of oral ribose on muscle metabolism during bicycle ergometer in patients with AMP-deaminase-deficiency. Adv Exp Med Biol. 1991;309B:383-385.