Zdraví na duši: Vyhoření, aneb když tělu dojde dech.

Co je vyhoření?

Protože syndrom vyhoření není považován za skutečnou lékařskou diagnózu, existuje několik definic. Všechny se ale shodují na kombinaci vlivu dlouhodobého stresu, únavy/vyčerpání, snížené motivace a produktivity zejména ke vztahu k práci.

Forbes  definuje syndrom vyhoření jako „stav emocionálního a fyzického vyčerpání, který je způsoben dlouhými obdobími neustálého neutuchajícího stresu“.

Nejběžnějším typem syndromu vyhoření, který byl nejrozsáhleji studován, je „vyhoření v zaměstnání“. Mayo Clinic (2) považuje pracovní vyhoření za „zvláštní typ pracovního stresu – stav fyzického nebo emocionálního vyčerpání, který také zahrnuje pocit sníženého výkonu a ztráty osobní identity“.

Příznaky

• Chronická únava, která může vést ke snížení motivace k práci, cvičení, socializaci atd.
• Podrážděnost, netrpělivost, cynismus a kritičnost
• Nemožnost soustředit se a být produktivní
• Nepociťujete radost z věcí a činností, které vám ji dříve dělaly
• Úzkost a pocit ztráty kontroly nad důležitými aspekty svého života
• Nadměrná konzumace alkoholu a užívání jiných návykových látek
• Bolesti hlavy, trávící obtíže, svalové napětí
• Nespavost
• Zvýšená nemocnost

Rizikové faktory

Zdá se, že některé rizikové faktory a osobnostní rysy mohou vést k vyššímu riziku rozvoje syndromu vyhoření:

• Nedostatek spánku
• Obtížná práce, která nedovoluje nastolit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
• Pocit pracovního přetížení, například kvůli náročnému rozvrhu, konfrontačnímu šéfovi, špatným vztahům s kolegy nebo nerealistickými očekáváním ohledně pracovní zátěže
• Perfekcionismus a pesimismus
• Nedostatek sociální podpory a pocit izolace
• Málu času nebo energie pro čas strávený s rodinou a příteli nebo koníčky a relaxaci
• Nedostatek pohybu
• Dlouhé dojíždění a dlouhá pracovní doba
• Pomáhající profese zahrnující péče o druhé (zdravotníci, policisté, hasiči…)
• Náročná rodinná situace
• Finanční starosti

Jak nevyhořet?

1. Řešení problémů v práci

Odborníci doporučují, aby se lidé trpící vyhořením nejprve zaměřili na pozitivní změny ve svých pracovních plánech a prostředí. Vytvořte si seznam toho, co vás přesně trápí a zkuste uctivě tato témata svému nadřízenému přednést. Zaměřte se na svůj rozvrh, požadavky, dny volna. Ujasněte si své role a povinnosti, o kterých nemáte jasno – budete tak cítit větší jistotu. Zvažte také, zda je možné získat větší flexibilitu prací z domova nebo úpravou pracovní doby.

2. Upřednostňujte spánek a relaxaci

Syndrom vyhoření úzce souvisí s vysokou hladinou stresových hormonů, které narušují kvalitu našeho spánku a schopnost relaxace. Pokuste se upravit spánkový rozvrh a choďte spát i vstávejte ve stejný čas. Zaměřte se na sedm až devět hodin spánku.

Jako součást večerní rutiny je vhodné také zařadit relaxační aktivity jako je meditace, lehké cvičení, čtení, psaní deníku…

Můžete také zařadit adaptogenní byliny, houby a aminokyseliny jako je Reishi, Lví Hříva, Rhodiola Rosea, Ashwaganda nebo L-Theanin. Výzkumy ukazují, že adaptogenní byliny mohou pomoci snížit hladiny kortizolu a zprostředkovávat adekvátní stresové reakce v těle. (3)

3. Hledejte podporu u rodiny, přítel, spolupracovníků případně odborníků na psychické zdraví

Pocit izolace a osamělosti je jeden z nejvíce stresujících pocitů, kterým může člověk čelit. Snažte se oslovit přítele, spolupracovníky a rodinu s prosbou o radu, pomoc a podporu. Pokud se vám zdá, že pociťujete příznaky deprese nebo projevy úzkosti ve vyšší míře než je zdrávo, neváhejte oslovit psychoterapeuta nebo psychologa.

4. Proveďte tzv. digitální detox

Další věc, která může zvyšovat míru chronického stresu je neustále zdržování se na sociálních sítích a srovnávání se tam s jinými lidmi, kteří se na pohled mohou zdát úspěšnější a spokojenější než vy. Pokuste se přestat srovnávat a zaměřte se na zlepšení své vlastní kariéry a rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, jak je to jen možné.

Závěr

• Co je vyhoření? I když to není lékařská diagnóza, je to problém, který v některých ohledech napodobuje depresi a úzkost, protože obvykle zahrnuje pocit vyčerpání, cynismu, nedostatku motivace a přetížení.
• Chronický stres spojený s tímto stavem může přispívat k mnoha různým duševním a fyzickým symptomům, jako je nespavost, bolesti hlavy, zažívací potíže, nesoustředěnost, podrážděnost a bolesti svalů.
• Strategie pro prevenci a překonání tohoto problému zahrnují jakékoli možné změny ve vaší pracovní rutině, cvičení, udržování zdravých spánkových návyků, přírodní podporu v rámci adaptogenní suplementace, volno v práci, digitální odpojení a získání sociální podpory.

Autorka článku: Lucie Kokyová

Zdroje:

(1) https://www2.deloitte.com/us/en/pages/about-deloitte/articles/burnout-survey.html

(2) https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/adult-health/in-depth/burnout/art-20046642

(3) Panossian A, Wikman G, Kaur P, Asea A. Adaptogens exert a stress-protective effect by modulation of expression of molecular chaperones. Phytomedicine. 2009 Jun;16(6-7):617-22. doi: 10.1016/j.phymed.2008.12.003. Epub 2009 Feb 1. PMID: 19188053.