Revive Active Calm: Cesta k uvolnění, duševní harmonii a koncentraci

Hlavní účinné složky 

Ashwagandha

Jako všechny adaptogenní byliny pomáhá tělu udržovat homeostázu i ve chvílích emočního nebo fyzického stresu. Její potenciální přínosy pak zkoumaly četné studie. Prokázaly jasné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti společně s potenciálem ovlivňovat neurotransmitery v mozku. Tyto vlastnosti ji dělají užitečnou i při neurologických a neurodegenerativních problémech. Bylo prokázáno, že má pozitivní vliv na chronický stres a léčbu úzkostných stavů.(1)(2)(3)(4) Účinná se také jeví při podpoře funkce nadledvin při syndromu adrenální únavy.(5)

L- theanin

Neesenciální aminokyselina ze zeleného čaje známá jako přírodní anxiolytikum. Má uklidňující účinek na tělo i mysl bez způsobení ospalosti. V jedné studii bylo prokázáno, že snižuje skóre testu napětí a úzkosti ve srovnání s placebem. Účastníci byli umístěni do podmínek fyzického nebo psychického stresu za současného zkoumání vlivu L-theaninu. Výsledky prokázaly významnou inhibici zvýšení krevního tlaku spojeného se stresem.(6)

Má také vliv na alfa mozkové vlny (α-vlny) spojené se stavem „bdělé relaxace“, selektivní pozorností, vzrušením a duševní bdělostí. Jedna studie testovala účinky l-theaninu na mozkové vlny v rozmezí 45 až 105 minut po požití 50 mg. Výsledky ukázaly, že došlo k většímu nárůstu aktivity alfa v průběhu času ve srovnání s placebem.(7)

Některé výzkumy také poukazují na to, že může zlepšovat kvalitu spánku u jedinců s hyperaktivitou a ADHD. (8)

Meduňka

Meduňka se již tradičně používá k léčbě úzkostí a nespavosti. Je známá pro svůj mírný sedativní účinek. Předpokládá se, že meduňka může působit zvýšením hladiny kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v mozku. GABA je neurotransmiter navozující relaxaci a jeho nízké hladiny mohou vést k neklidu a úzkosti. Meduňka výrazně snižuje excitační přenos v mozku inhibicí enzymu zvaného GABA-T, který GABA rozkládá a tím zvyšuje její množství v mozku. Hlavní sloučeninou meduňky zodpovědnou za tuto aktivitu je kyselina rozmarýnová.(9)(10)

Šafrán

Šáfránu se přezdívá slunečné koření. Není to jen díky jeho výrazné barvě, ale také proto, že vám může pomoci rozjasnit náladu. Antioxidační, protizánětlivé a serotonergní vlastnosti šafránu z něj činí přírodní antidepresivum. Mezi jeho hlavní bioaktivní sloučeniny patří safranal, crociny a picrocrocin, které působí synergicky při snižování neurozánětu, jako hlavního charakteristického znaku deprese. Deprese je charakterizována sníženými hladinami serotoninu. Bylo zjištěno, že šafrán zvyšuje biologickou dostupnost serotoninu tím, že má antagonistický účinek na serotoninové receptory přítomné na neuronech.(11)(12)(13)

Vitamín D3

Vitamín D3 podporuje přeměnu tryptofanu na serotonin v mozku. To může být důvodem, proč se jeho nízké hladiny pojí se stavy deprese a úzkostí.  Zjistili to vědci z University of Tromso v Norsku při testování 441 dobrovolníků s depresí a nízkými hladinami vitamínu D3. Dobrovolníkům byl podán doplněk s D3 nebo placebo. Při testování po roce měli ti, kteří suplementovali D3 podstatně nižší skóre deprese než jedinci s placebem. (14) Osmitýdenní studie v Austrálii zjistila, že u některých jedinců, kterým byl podáván vitamín D3, došlo ke zlepšení nálady za pouhých pět dní.(15)

Magnesium bisglycinát

Bylo prokázáno, že hořčík pomáhá vyrovnávat hladiny kortizolu snížením nebo blokováním neuroendokrinních drah, které mohou za jeho produkci. Zdá se také, že může pomoci s regulací přetížených neurotransmiterů v našem mozku. Neurotransmitery slouží jako spínače mozku – když jsme ve stresu nebo cítíme úzkost, zapnou se, a když se uklidníme, vypnou se. Když je těchto vypínačů zapnutých příliš mnoho, náš nervový systém jede na plné obrátky a přehřívá se, což může vyústit v úzkostné nebo depresivní stavy. Náš mozek udržuje tyto spínače v rovnováze tím, že produkuje dva typy neurotransmiterů – excitační a inhibiční. Hořčík působí tak, že omezuje uvolňování glutámátu (excitační neurotransmiter) a pomáhá uvolňovat GABA(inhibiční neurotransmiter). (16)(17)

Vitamíny skupiny B

Vitamíny B působí jako základní koenzymy při produkci buněčné energie našeho těla. Také existuje inverzní vztah mezi vitamíny B a hladinami homocysteinu. Homocystein je aminokyselina, která když se ve větším množství v těle hromadí, tak může způsobovat různé zdravotní obtíže spojené zejména s kardiovaskulárním systémem. Jeho vysoké hladiny byly hlášeny u jedinců s nedostatkem vitamínů B a depresí. Je to proto, že vitamíny B6,B9 a B12 štěpí homocystein na dvě další aminokyseliny – methionin a cystein. (18)

Chronický stres má za následek nízkou produkci dopaminu (hormon odměny) a serotoninu (hormon štěstí). Studie na potkanech z roku 2018 zdůraznila, že vitamíny B2 a B6 obnovily hladiny dopaminu a snížily oxidační stres.(19) Emocionální a fyzický stres si také vybírá daň v našich nadledvinách, které regulují hormony související se stresem jako je kortizol a adrenalin. Vitamíny B potenciálně zvyšují funkci nadledvin pro adekvátnější stresovou reakci. (20)

Závěrem:

Revive Active Calm je produkt, který nabízí účinnou podporu pro naše tělo a mysl v hektickém každodenním životě. S pečlivě vybranými složkami, které pomáhají zmírnit stres a podporují duševní pohodu, se jedná o ideální doplněk pro ty, kteří hledají rovnováhu a klid v náročném světě. Ať už čelíte každodenním výzvám, nebo hledáte způsob, jak si užít klidnější večer, Revive Active Calm nabízí efektivní a přírodní řešení, které vás podpoří v dosažení harmonie mezi tělem a myslí.

Autorka článku: Lucie Kokyová

1. D’Cruz, M., & Andrade, C. (2022). Potential clinical applications of Ashwagandha (Withania somnifera) in medicine and neuropsychiatry. Expert Review of Clinical Pharmacology, 15(9), 1067–1080. https://doi.org/10.1080/17512433.2022.2121699
2. https://medlineplus.gov/druginfo/natural/953.html
3. Lopresti AL, Smith SJ, Malvi H, Kodgule R. An investigation into the stress-relieving and pharmacological actions of an ashwagandha (Withania somnifera) extract: a randomized, double-blind, placebo-controlled study. Medicine (Baltimore). 2019;98(37):e17186. doi:10.1097/MD.0000000000017186
4. Pratte MA, Nanavati KB, Young V, Morley CP. An alternative treatment for anxiety: a systematic review of human trial results reported for the Ayurvedic herb ashwagandha (Withania somnifera). J Altern Complement Med. 2014;20(12):901-908. doi:10.1089/acm.2014.0177
5. Liao LY, He YF, Li L, Meng H, Dong YM, Yi F, Xiao PG. A preliminary review of studies on adaptogens: comparison of their bioactivity in TCM with that of ginseng-like herbs used worldwide. Chin Med. 2018 Nov 16;13:57. doi: 10.1186/s13020-018-0214-9. PMID: 30479654; PMCID: PMC6240259.
6. White DJ, de Klerk S, Woods W, Gondalia S, Noonan C, Scholey AB. Anti-Stress, Behavioural and Magnetoencephalography Effects of an L-Theanine-Based Nutrient Drink: A Randomised, Double-Blind, Placebo-Controlled, Crossover Trial. Nutrients. 2016 Jan 19;8(1):53. doi: 10.3390/nu8010053. PMID: 26797633; PMCID: PMC4728665.
7. Nobre AC, Rao A, Owen GN. L-theanine, a natural constituent in tea, and its effect on mental state. Asia Pac J Clin Nutr. 2008;17 Suppl 1:167-8. PMID: 18296328.
8. Barrett JR, Tracy DK, Giaroli G. To sleep or not to sleep: a systematic review of the literature of pharmacological treatments of insomnia in children and adolescents with attention-deficit/hyperactivity disorder. J Child Adolesc Psychopharmacol. 2013 Dec;23(10):640-7. doi: 10.1089/cap.2013.0059. Epub 2013 Nov 21. PMID: 24261659; PMCID: PMC3870602.
9. Yoo DY, Choi JH, Kim W, Yoo KY, Lee CH, Yoon YS, Won MH, Hwang IK. Effects of Melissa officinalis L. (lemon balm) extract on neurogenesis associated with serum corticosterone and GABA in the mouse dentate gyrus. Neurochem Res. 2011 Feb;36(2):250-7. doi: 10.1007/s11064-010-0312-2. Epub 2010 Nov 13. PMID: 21076869.
10. Mathews IM, Eastwood J, Lamport DJ, Cozannet RL, Fanca-Berthon P, Williams CM. Clinical Efficacy and Tolerability of Lemon Balm (Melissa officinalis L.) in Psychological Well-Being: A Review. Nutrients. 2024 Oct 18;16(20):3545. doi: 10.3390/nu16203545. PMID: 39458539; PMCID: PMC11510126.
11. Hausenblas HA, Saha D, Dubyak PJ, Anton SD. Saffron (Crocus sativus L.) and major depressive disorder: a meta-analysis of randomized clinical trials. J Integr Med. 2013 Nov;11(6):377-83. doi: 10.3736/jintegrmed2013056. PMID: 24299602; PMCID: PMC4643654.
12. Lopresti AL, Drummond PD. Saffron (Crocus sativus) for depression: a systematic review of clinical studies and examination of underlying antidepressant mechanisms of action. Hum Psychopharmacol. 2014 Nov;29(6):517-27. doi: 10.1002/hup.2434. Epub 2014 Sep 22. PMID: 25384672.
13. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165032717315884
14. Jorde R, Sneve M, Figenschau Y, Svartberg J, Waterloo K. Effects of vitamin D supplementation on symptoms of depression in overweight and obese subjects: randomized double blind trial. J Intern Med. 2008 Dec;264(6):599-609. doi: 10.1111/j.1365-2796.2008.02008.x. Epub 2008 Sep 10. PMID: 18793245.
15. Khoraminya N, Tehrani-Doost M, Jazayeri S, Hosseini A, Djazayery A. Therapeutic effects of vitamin D as adjunctive therapy to fluoxetine in patients with major depressive disorder. Aust N Z J Psychiatry. 2013 Mar;47(3):271-5. doi: 10.1177/0004867412465022. Epub 2012 Oct 23. PMID: 23093054. Xxxx check the some in 5 days
16. Cuciureanu MD, Vink R. Magnesium and stress. In: Vink R, Nechifor M, editors. Magnesium in the Central Nervous System [Internet]. Adelaide (AU): University of Adelaide Press; 2011. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507250/
17. Mathew, A.A., Panonnummal, R. ‘Magnesium’-the master cation-as a drug—possibilities and evidences. Biometals 34, 955–986 (2021). https://doi.org/10.1007/s10534-021-00328-7
18. Bremner JD, Goldberg J, Vaccarino V. Plasma homocysteine concentrations and depression: A twin study. J Affect Disord Rep. 2021 Apr;4:100087. doi: 10.1016/j.jadr.2021.100087. Epub 2021 Jan 16. PMID: 34414386; PMCID: PMC8372975.
19. Peraza, A.V., Guzmán, D.C., Brizuela, N.O. et al. Riboflavin and pyridoxine restore dopamine levels and reduce oxidative stress in brain of rats. BMC Neurosci 19, 71 (2018). https://doi.org/10.1186/s12868-018-0474-4
20. https://scindeks-clanci.ceon.rs/data/pdf/0365-4478/2014/0365-44781402033V.pdf