Přehlcení aneb když už je toho na vás prostě moc

Tento stav nastává v momentě, kdy mozek dostává příliš mnoho informací najednou. Nejde o pouhou zaneprázdněnost, ale o schopnost mozku zpracovávat přicházející podněty. Můžeme si to představit jako mít otevřeno příliš mnoho oken v internetovém prohlížeči – nemůžeme se soustředit, jsme chaotičtí, zpomalení a nevíme kam kliknout dřív.

Naše mozky jsou nastaveny tak, aby filtrovaly informace, moderní život však tento systém chronicky přetěžuje. Neustálá upozornění, obrazovky a nekonečné to-do listy udržují náš mozek ve stavu pohotovosti. Můžeme pak být duševně unavení, neumíme si stanovit priority jednotlivých úkolů. Je to jako by náš mozek neustále hledal potenciální nebezpečí, což je velice vyčerpávající.

Reakce mozku na neustálé podněty nezatěžuje pouze jednu jeho část, ale mozek jako celek – několik center jede na plné obrátky a nemají prostor na řádnou regeneraci. Nejvíc se přetěžují tyto oblasti:

• Amygdala – oblast mozku, která se podílí na zpracovávání emocí, zejména pak strachu, úzkosti a stresových reakcí. Podílí se také na aktivaci reakce „bojuj nebo uteč“. Když přijímáme velké množství podnětů, tak zvyšuje úzkost a napětí.
• Prefrontální kortex (čelní lalok) – řídí pozornost, rozhodování, řešení komplexních problémů a regulaci emocí. Při zahlcení se přetěžuje a snadno tak dochází ke zhoršenému soustředění a mozkové mlze (brain fog).
• Hipokampus – zodpovídá za paměť a orientaci. Dlouhodobý stres a zahlcení ho oslabují, proto může být těžší si pamatovat nebo vybavovat informace.
• Hypotalamus a osa HPA – reguluje stresovou reakci (kortizol, adrenalin). Neustálá stimulace tyto oblasti drží v pohotovosti a organismus se pak hůře vrací do stavu klidu.
• Senzorické oblasti (zraková, sluchová kůra apod.) – při přívalu hluku, světel, notifikací nebo vizuálních podnětů se přetěžují a může vznikat podráždění, únava nebo bolesti hlavy.

Jak poznám, že už je můj mozek přestimulovaný?
 

Žijeme ve světe, který neustále vyžaduje naši pozornost. Proto může být těžké rozpoznat hranici mezi zaujatostí a přehlcením. Postřehnutím těchto signálů můžeme udělat první krok k převzetí kontroly a zvládnutí tohoto stavu.

• Emočně-behaviorální projevy

Můžeme se cítit podrážděnější než je obvyklé a napadat své blízké i kvůli maličkostem. Nebo možná pociťujeme zvýšenou úzkost a celkový pocit neklidu, kterého se nelze lehce zbavit. Často se jedná o přehnané emoční výbuchy, jako je vztek, pláč nebo pocit, že nezvládneme ani jednoduché denní úkoly. Někteří lidé tíhnou ke stáhnutí ze sociálního světa a vyhýbání se situacím, které by mohly přidat další vjemy. Náš mozek vyvěšuje ceduli „nerušit“, aby nás ochránil před dalším bombardováním.

• Fyzické projevy

Nadměrná stimulace se netýká jen našeho mozku, ale ovlivňuje tělo jako celek. Můžeme si stěžovat na časté tenzní bolesti hlavy nebo dokonce migrény. V těle se nám tvoří svalové napětí, zejména v zádech, krku, čelisti, bránici nebo pánevním dnu. Můžeme také pociťovat únavu, která neustoupí ani po spánku. Na druhou stranu se mohou projevit i potíže s usínáním. Často to odnese i naše trávení, které je na stav naší psychiky velice citlivé. Mohou se projevit bolesti břicha, zácpa, průjmy, reflux nebo obecná nevolnost. Tělo nám dává další upozornění, že je toho na něj moc.

• Vliv na soustředění a koncentraci

Jeden z bezmála nejpatrnějších účinků je dopad na soustředění a koncentraci. Je pro nás obtížné se soustředit na práci, skáčeme od jedné věci k druhé. Může se dostavit zmíněná mozková mlha (brain-fog), ten neurčitý a nejasný pocit ztěžující jasné myšlení nebo zapamatování si věcí. Rozhodovat se je boj, protože cítíme zahlcenost možnostmi a nejsme schopni je efektivně zvážit.

Je důležité zmínit, že přehlcení pro každého představuje jiné příznaky a jinou míru jejich prožívání. To co pro někoho představuje peklo, může být pro druhého zvládnutelné. Klíčem je věnovat pozornost své mysli a tělu, abychom mohli projevy včas rozpoznat a zakročit, abychom svůj mozek chránili.

Dlouhodobé účinky na nervový systém
 

• Chronický stres a hormonální rovnováha

Dlouhodobá nadměrná stimulace organismu může vést do plného stavu přetížení a nervové i hormonální dysregulaci. Tento chronický stres vede k trvalému uvolňování kortizolu a dalších stresových hormonů. Tělo se stává přehnaně citlivé na jakékoliv stresové podněty - sympatikus převládá nad parasympatikem. Nejde už pouze o pocit stresu v daném okamžiku, ale o kumulativní účinek na neurologické zdraví. To vše může vést až ke stavům jako jsou úzkostné poruchy, deprese, poruchy spánku a dalšími poruchami souvisejícími se stresem.

• Zhoršené rozhodovací schopnosti

Jak už jsme si řekli, tak právě prefrontální kortex zodpovědný za výkonné funkce, jako je plánování, řešení problémů a rozhodování, je obzvláště náchylná k účinkům chronického stresu a kognitivního přetížení. To může vést k impulzivním rozhodnutím, špatnému úsudku a obtížím soustředit se na složitější úkoly. Postupem času to může ovlivnit váš pracovní výkon, vztahy a celkovou kvalitu života.

Jak řešit a předcházet přehlcenosti
 

• Vytvořte si hranice a svůj tichý prostor

Stanovit si hranice je klíčové. Můžeme si to představit jako budování malého plotu kolem naší hlavy. Může to představovat říci „ne“ dalším závazkům, omezit čas strávený na sociálních sítích nebo dokonce jen říct rodině, že potřebujete hodinu pro sebe v klidu. Vytvořte si své tiché místo, kde se cítíte dobře – ztlumte světla, nasaďte sluchátka pro potlačení hluku nebo použijte klidnou relaxační hudbu či bílý šum pro vytvoření příjemné atmosféry.

• Začleňte pravidelné přestávky pro mozek

Náš mozek není uzpůsoben k tomu, aby byl neustále v pohotovosti. Pravidelné přestávky jsou nezbytné. Zkuste například techniku pomodoro, kdy intenzivně pracujete 25 minut a poté následuje 5 minutová pauza – vstaňte, protáhněte se, projděte se pro vodu nebo se jen dívejte ven z okna.

• Techniky všímavosti a relaxace

Cílem těchto technik je cvičení mozku k soustředění se na přítomný okamžik bez obav o minulost či budoucnost. Zařaďte vědomé pomalé dýchání, meditační cvičení nebo progresivní svalovou relaxaci, která trénuje uvolnění svalového napětí.

• Snižte svůj čas za obrazovkami (screen time)

V dnešní době jsme doslova přilepení k telefonům a počítačům. Neustálé oznámení, e-maily a aktualizace na sociálních sítích jsou hlavním zdrojem nadměrné stimulace. Zkuste si stanovit hranice ohledně používání digitálních médií. Vypněte oznámení, nastavte si časová omezení aplikací a naplánujte si konkrétní časy, kdy kontrolujete e-maily. Zvažte tzv. digitální detox o víkendech. Ze začátku to bude boj a mozek vás bude svádět k neustálé kontrole, po čase však dojde k ústupu tohoto nutkání a vy se budete cítit klidnější a soustředěnější.

• Dejte přednost odpočinku a spánku

Spánek je reset pro mozek. Kolikrát jste už slyšeli, že je dobré se na něco vyspat? Pokud jsme neustále pod útokem podnětů, tak se náš mozek nemá šanci resetovat. O to více je důležitý kvalitní a pravidelný spánek v optimalizovaném prostředí (tma, ticho, chladná místnost).

• Fyzická pohoda

Co je dobré pro tělo, je obecně dobré i pro mozek. Pravidelné cvičení, procházky nebo jen protažení mohou pomoci snížit hladinu stresu a zlepšit díky lepšímu prokrvení kognitivní funkce. Velkou roli hraje také strava. Zpracované potraviny, slazené nápoje a přejídání může přispívat k chronickému nízkostupňovému zánětu, který může ovlivňovat zdraví mozku. Jezte celistvé, nezpracované a kvalitní potraviny a nezapomínejte na dostatek zeleniny, ovoce a pitný režim.

Závěr:
Přehlcení není znakem slabosti, ale přirozená reakce mozku na prostředí, které od nás vyžaduje víc, než je zdravé. Pokud rozpoznáme varovné signály a začneme dělat malé, ale pravidelné kroky k odpočinku, můžeme svůj nervový systém chránit a obnovit rovnováhu. Ticho, hranice a vědomý odpočinek nejsou luxus, ale nutnost.

Pamatujte – váš mozek není stroj, který zvládne fungovat 24/7. Když mu dáte prostor vypnout, odmění vás jasnější myslí, lepší náladou a větší odolností vůči stresu.

Zdroje:

(1) https://cfsselfhelp.org/library/sensory-overload-sources-and-strategies

(2) Bas, S.; Kaandorp, M.; de Kleijn, Z.P.M.; Braaksma, W.J.E.; Bakx, A.W.E.A.; Greven, C.U. Experiences of Adults High in the Personality Trait Sensory Processing Sensitivity: A Qualitative Study. J. Clin. Med. 2021, 10, 4912. https://doi.org/10.3390/jcm10214912

(3) https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1755599X23001234

(4) Pérez-Chacón, M., Borda-Mas, M., Rivera, F. et al. Analysis of the moderator effect of overstimulation on the relationships between indicators of health-related quality of life, extraversion and maladaptive coping strategies in people with sensory processing sensitivity. Curr Psychol 43, 29143–29153 (2024). https://doi.org/10.1007/s12144-024-06507-2

(5) Yousef AMF, Alshamy A, Tlili A, Metwally AHS. Demystifying the New Dilemma of Brain Rot in the Digital Era: A Review. Brain Sci. 2025 Mar 7;15(3):283. doi: 10.3390/brainsci15030283. PMID: 40149804; PMCID: PMC11939997.