DPA: méně známá omega-3 s velkým potenciálem

DPA patří mezi omega-3 s dlouhým řetězcem – ve své strukturě má 22 uhlíků a 5 dvojných vazeb. Stojí takmezi EPA a DHA: EPA má 20 uhlíků a 5 dvojných vazeb, zatímco DHA má 22 uhlíků a 6 dvojných vazeb. DPA je tedy delší než EPA, ale má o jednu dvojnou vazbu méně než DHA. Vztah mezi těmito třemi mastnými kyselinami lze zjednodušeně popsat jako:

EPA → DPA → DHA

DPA v těle vzniká hlavně prodloužením EPA a může sloužit jako mezistupeň při tvorbě DHA. Tato přeměna ale není jednoduchá, ani příliš efektivní, protože u savců probíhá přes několik kroků. Proto se DPA nedá považovat za plnohodnotnou náhradu DHA, zejména v oblastech, kde je DHA klíčová, například pro mozek, sítnici, nervovou tkáň, těhotenství nebo vývoj dítěte.

Zároveň DPA ale není jen pasivní mezistupeň. V těle může mít vlastní biologické účinky a může se také částečně přeměňovat zpět na EPA. Díky tomu se o ní někdy mluví jako o určité zásobárně nebo rezervoáru dlouhořetězcových omega-3 mastných kyselin. Pokud má tělo k dispozici vyšší množství DPA v tkáních, může z ní podle potřeby částečně vytvářet EPA a tím pomáhat udržovat stabilnější hladinu těchto mastných kyselin.

Kde DPA najdeme

DPA byla dlouho méně známá než EPA a DHA, protože výzkum i výživová doporučení se soustředily hlavně na EPA a DHA. V běžných doporučeních se také většinou uvádí souhrnné množství EPA + DHA, zatímco DPA se samostatně nezmiňuje. Navíc v mnoha rybích olejích bývá DPA přítomna v menším množství a výrobci ji na etiketě často ani neuvádějí. To ale neznamená, že je nedůležitá. Spíše jde o mastnou kyselinu, která byla dlouho přehlížená a jejíž samostatné účinky jsou stále méně prozkoumané.

Ve stravě se DPA přirozeně vyskytuje hlavně v živočišných a mořských zdrojích. Najdeme ji v tučných rybách, rybích olejích, některých mořských olejích, mateřském mléce a v menším množství také v mase zvířat krmených trávou. A v neposlední řadě také v některých mořských řasách, které slouží jako potrava rybám. Obecně platí, že pokud potravina obsahuje EPA a DHA, často obsahuje také určité množství DPA, i když se tato hodnota na obalu běžně neuvádí.

Uvádi se DPA na etiketách?

U doplňků stravy je DPA často přítomná jako doprovodná složka rybího oleje, ale ne vždy je samostatně deklarovaná. Typická etiketa uvádí hlavně množství EPA a DHA, protože právě tyto dvě mastné kyseliny mají nejvíce klinických dat a jsou základem většiny výživových doporučení. Pokud produkt uvádí také množství DPA, je to známka větší transparentnosti, ale nemělo by to být hlavní kritérium výběru. Důležitější je celkové množství EPA a DHA, čistota produktu, čerstvost oleje, nízká oxidace, vhodná forma omega-3 a testování třetí stranou.

Celkově lze DPA chápat jako metabolickou křižovatku mezi EPA a DHA. EPA je jejím hlavním předchůdcem, DPA může fungovat jako zásobní a přechodová forma a DHA představuje vysoce specializovanou omega-3 důležitou hlavně pro membrány, mozek a sítnici. DPA má ale zároveň vlastní význam a neměla by být vnímána jen jako nevýznamný mezistupeň. Nejlepší je chápat ji jako přirozenou součást širšího spektra mořských omega-3 mastných kyselin, která doplňuje účinky EPA a DHA, ale nenahrazuje je.

Účinky DPA

1. Funguje jako zásobárna EPA a dalších dlouhořetězcových omega-3.

DPA se v těle může ukládat v krevních lipidech a tkáních a částečně se přeměňovat zpět na EPA. Proto se o ní mluví jako o určitém rezervoáru dlouhořetězcových omega-3 mastných kyselin. To znamená, že může pomáhat udržovat stabilnější hladinu EPA v těle. Krátkodobá lidská suplementační studie ukázala, že DPA a EPA mají odlišné vzorce začleňování a že DPA může fungovat právě jako zásobní forma omega-3. (1,2)

2. Může podporovat kardiovaskulární zdraví.

DPA se zkoumá ve vztahu k cévám, krevním lipidům, krevním destičkám a zánětlivým procesům. Přehledové práce uvádějí, že může mít příznivé účinky na některé ukazatele kardiovaskulárního a metabolického rizika, například lipidové parametry a spojování krevních destiček. Důkazy jsou ale zatím slabší než u EPA a DHA. (3,4)

3. Může pomáhat regulovat zánět.

DPA není jen pasivní mezistupeň. Může se z ní tvořit vlastní skupina bioaktivních látek, které se podílejí na regulaci a „ukončování“ zánětlivé reakce. Tyto látky se označují jako pro-resolving mediátory. Přehled zaměřený na DPA uvádí, že může být přeměňována na specifické bioaktivní mediátory, které ovlivňují imunitní odpověď, zejména v souvislosti s cévním systémem. (5)

4. Může přispívat ke zlepšení lipidového profilu.

DPA se zkoumá kvůli možnému vlivu na krevní tuky, podobně jako EPA a DHA. Některé přehledy zmiňují možný pozitivní vliv DPA na lipidové parametry, ale zatím není běžně používaná jako samostatný doplněk pro úpravu triglyceridů nebo cholesterolu. V praxi se pro tento účel pořád více řeší EPA a DHA. (6)

5. Může podporovat pružnost a funkci buněčných membrán.

DPA se může začleňovat do fosfolipidů buněčných membrán. Tím může ovlivňovat vlastnosti membrán, buněčnou signalizaci a metabolickou aktivitu buněk. V tomto směru je blízká EPA a DHA, ale má vlastní druh účinků.

6. Může mít význam pro metabolické zdraví.

Některé práce spojují DPA s ukazateli metabolického zdraví, například s inzulinovou senzitivitou. Je ale potřeba říct, že u lidí zatím nemáme tak silná klinická data, aby se DPA dala doporučovat jako samostatný prostředek na inzulinovou rezistenci nebo metabolický syndrom. Přehled o DPA ji zmiňuje jako látku spojenou se zlepšením některých kardiometabolických markerů, včetně inzulinové citlivosti. (7)

7. Může doplňovat účinky EPA a DHA.

Jedna z největších výhod DPA je, že není izolovaná od ostatních omega-3. Přirozeně se vyskytuje spolu s EPA a DHA v rybách a rybím oleji. Může tedy rozšiřovat účinek celého spektra mořských omega-3. To je důvod, proč může být výhodné volit omega-3 produkty, které kromě EPA a DHA transparentně uvádějí i DPA.

Závěr

Výzkumy zatím neuvádějí, že by DPA byla v účincích silnější než EPA nebo DHA, v organismu ale funguje jako podpůrná složka pro tyto i další nenasycené mastné kyseliny.

Autor článku: Tomáš Kouřil

Zdroje:

1. https://link.springer.com/article/10.1007/s00394-012-0396-3
2. https://research.monash.edu/en/publications/a-short-term-n-3-dpa-supplementation-study-in-humans/
3. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022316622028632
4. https://research.monash.edu/en/publications/a-short-term-n-3-dpa-supplementation-study-in-humans/
5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31562622/
6. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0300908419300306
7. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0300908419300306