ADHD – zmírnění symptomů přírodní cestou, díl 1.
Počet dětí i dospělých s diagnostikovanou poruchou pozornosti (ADHD) neustále stoupá, zároveň však existuje velké množství nepodchycených i těch, kteří by plně diagnostikováni nebyli, přesto však v různé míře trpí problémy, které jsou ADHD podobné nebo blízké. Vše zhoršuje nedostatek psychiatrů, psychologů, psychoterapeutů i jiných profesí zabývajících se duševními poruchami a poradenstvím. Na druhou stranu je pozitivní, že se o tomto problému začíná mluvit a ADHD už neznamená stigma. Vždy také můžeme začít malými krůčky sami...
Co to je ADHD?
ADHD neboli Attention Deficit Hyperactivity Disorder, porucha pozornosti s hyperaktivitou, je neurovývojový syndrom, který je dědičný, mohou ho však ovlivňovat i vlivy vnějšího prostředí. Proto se o něm mluví jako o syndromu multifaktoriálním. (1,2) Pro děti je typická hyperaktivita, jsou neustále v pohybu, jakoby je něco neviditelného pohánělo. Nejsou schopny se soustředit, jsou neposlušné a můžou narušovat soustředění ostatních dětí. Velká část jedinců s ADHD (zhruba 40-60 %) (2) si tento problém přenáší do dospělosti, kdy obvykle dojde k potlačení viditelných symptomů hyperaktivity, zůstává ale nepozornost, neschopnost se soustředit, plánovat, impulzivní jednání a vnitřní neklid. S ADHD v dospělosti je také spojená emoční nezralost a labilita – jedinci s ADHD často mění nálady. (1) Odhady výskytu ADHD u dospělých jsou poměrně různé a pohybují se mezi 1–8 % podle metodiky a kritérií podle studované populace. Mezinárodní studie WHO u 11 422 osob ve věku 18–44 let z 10 zemí světa s rozdílnou socioekonomickou úrovní používající speciální diagnostický rozhovor nalezla průměrný výskyt 3,4 %. (3)
Stejně jako malé děti s ADHD jsou jen s obtížemi schopné soustředit se na základní činnosti, i pro dospělé je náročné se soustředit, pokud daný úkol trvá delší dobu nebo je nezajímá. Mají problémy soustředit se během rozhovoru s ostatními, jsou neustále zahlceni podněty, proto mají tendenci k prokrastinaci. Problémy s dokončováním úkolů a dodržováním termínů vedou k celoživotním problémům ve škole, v zaměstnání i v osobním životě. Je proto typický současný výskyt úzkostí, sníženého seběvědomí a depresí. (1,2)
Jedinci s ADHD mají tendenci k užívání návykových látek (které používají jako druh samo-medikace) a k různým druhům rizikového jednání – střídání partnerů, rychlé jízdě apod. Potýkají se s neschopností hospodařit s penězi, s neschopnosti plánovat a s mnoha dalšími komplikacemi v oblastech, které běžný člověk zvládá lehce. Nakumulovaný stres pak může vést k vyhoření, které je u ADHD velmi běžné, nebo i k depresi.
ADHD a ADD
Spolu s ADHD existuje také ADD (Attention Deficit Disorder). Jde o ten samý syndrom, avšak bez hyperaktivity. Pro ADD je typické, že dotyční nereagují, když na ně ostatní mluví, působí, jakoby žili ve vlastním světě. Objevuje se tzv. denní snění. Jinak je ADD z hlediska všech komplikací s ADHD totožná.
ADHD se dále rozlišuje na 3 typy:
- 1.Porucha s převahou nepozornosti (ADD)
- 2.Porucha s převahou hyperaktivity (ADHD)
- 3.Porucha kombinovaná
ADHD versus roztěkanost
Nedostatečná či chybějící výchova, nevhodný životní styl a vliv uspěchané moderní doby mohou způsobit podobné rysy v povaze a chování jako u ADHD, nemusí se však jednat přímo o tento syndrom. Při chronickém stresu, který můžou zhoršovat například sociální sítě, jejichž algoritmus je založený na systému mikroodměňování a dopaminové závislosti, je běžné, že jedinec trpí neschopností se soustředit a úzkostmi. Pokud takovýmto druhem problémů trpíme a kriticky nám neohrožují každodenní fungování, vyplatí se začít od úpravy životního stylu, úpravy stravy, zařazení pohybové aktivity a eventuálně užívání přírodních doplňků stravy. Existuje také kognitivní terapie, koučink pro zlepšení plánování, trénink mindfulness, meditace a další metody, jak si lze od symptomů ADHD či jim podobným pomoci. A ž v případě, kdy žádná z těchto metod nepomůže, je vhodné sahat po odborné pomoci a eventuálně i konvenční medikaci.
Má ADHD nějaká pozitiva?
I když se to nezdá, ADHD sebou nese i některé zesílené schopnosti. Jedinci s ADHD jsou paradoxně schopni hyperfokusu, tzn. schopnosti se abnormálně soustředit na konkrétní věc natolik, že pro ně přestane existovat okolní svět. Zde je podmínkou, aby jej daná věc intenzivně zajímala. Další posílenou oblastí je kreativita, lidé s ADHD se často uplatňují na kreativních, umělecky zaměřených pozicích. ADHD sebou nese také schopnost riskovat, vášnivost či empatii. Být si vědom těchto předností a umět se za ně pochválit je u jedinců s ADHD jedním ze základů pro posílení sebevědomí a pro nastoupení na cestu ke spokojenějšímu životu. O tom, jak si pomoci vlastními silami a jaké přírodní složky pomáhají tlumit symptomy, si povíme v dalším díle.
Autor článku: Tomáš Kouřil
Zdroje:
- Čermáková, M. a kol. Poruchy pozornosti a hyperaktivita (ADHA) – příručka pro dospělé. Dostupné z: http://nepozornidospeli.cz/images/ADHD_prowebFIN.pdf
- Příhodová, I. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder – ADHD). 2011. Dostupné z: https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2011-4/porucha-pozornosti-s-hyperaktivitou-attention-deficit-hyperactivity-disorder-adhd-35776
- Masopust, J. a kol. Diagnostika a farmakoterapie ADHD v dospělosti. Psychiatrie pro praxi. 2014. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/psy/2014/03/05.pdf
- Cahová, P. a kol. Hyperkinetická porucha / ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity. Neurologie pro praxi. 2010. Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/06/04.pdf
- https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/adhd-porucha-pozornosti-hyperaktivita-diagnostika-psychoterapie-lecba_2307040600_ank